hovory k sobě III.

A já hloupě zamrzla v tom odporném baru

tuš vylitá na bílé saténové sukni

brk zapíchnutý ve stehně

prý málo naturální

Říkala jsem že v černých svatebních šatech bych byla nevinnější

teď jsem jak zfetovaná modelka v barvách smrti

v žaludku akvárium

žaludeční kyseliny na rtech

Sleduji kdo zemře jako poslední

houpu se na barové židli s popelníkem mezi třísly

v ďáblových botách si podupkávám do rytmu otřepaného blues

žádná stěna už není rovná

Zamrzla jsem v tom odporném baru

lidé mě změnili víc než jsem chtěla