BUBLINA

,,Kam se koukáš?" okřikl starý muž dívku, která mu nepříjemně zkřížila cestu. Avšak k jejím uším jeho ostrá slova nedolehla. Soustředila se na svůj dech a pravidelné střídání nohou. Nevnímala kolemjdoucí. Pouliční světla se změnila v jednolité šmouhy, ani promáčeným šatům lepícím se jí na kůži nevěnovala pozornost. Stejně tak ignorovala padající kapky černá kočka, jež dívku neúnavně pronásledovala ztemnělými ulicemi velkoměsta. Dívka cítila, že už nemůže běžet dál. Nesnesitelně ji píchalo v boku a měla pocit, jako by jí  do plic někdo bodal tisíce malých jehel. Přesto nezastavovala, v sázce bylo příliš mnoho. Z nedostatku kyslíku se jí zatmělo před očima, i tak tále střídala jedna noha druhou. Konečně byla na místě. Okamžitě ji oslnily blikající majáky policie a sanitky. Bylo pozdě. Všechny svaly jí ochably a ona se zhroutila k zemi v naprostém vyčerpání.

Rušné město osvětleno paprsky zapadajícího slunce a pojedné z jeho méně rušných ulic kráčela dívka. Jejím cílem bylo bistro Červený drak. Přede dveřmi našla černou kočku,  která si skrze sklo se zájmem prohlížela zručného kuchaře vyrábějícího sushi. Dívka ji něžně podrbala za ušima a vzala s sebou dovnitř. ,,Ahoj Bubble!" hned ji pozdravil onen zručný kuchař. ,,Koho to vedeš za hosta?" věnoval pohled černému uzlíčku v její náruči. ,,Tu žebračku jsem našla venku. Dej jí aspoň nějaký zbytky," podívala se na něj s prosíkem. ,,Dobře, jen se na mě tak nedívej," smál se. ,,A co pro tebe?" ,,Nudle s tatarkou prosím." Kuchař jen nevěřícně zakroutil hlavou a šel vyřídit objednávku.

Odložila si tašku a pronásledována kočkou se vydala na toaletu. ,,Neboj, malá, jdu si jen umýt ruce." Slova se však minula účinkem, a tak si Bubble myla ruce za asistence své černé chlupaté přítelkyně. Jen tak ze zvyku přitom dělala bubliny z třešňové žvýkačky. Všimla si, jak sebou kočka trhla po prvním prasknutí bubliny. ,,Jen klid,maličká. To je jen žvýkačka," usmála se a udělala další. V tu chvíli zhaslo světlo. Bublina, ještě neprasklá, se začala vznášet. Dívka ustoupila krok vzad a zaujatě pozorovala pohyb jakési hmoty uvnitř bubliny. Hmota se přeměnila na obraz, ale nebyl jasný, pouze černé obrysy. Žena sedící na sedačce, pije víno z láhve. Otevřené okno. Hodiny ukazující 8:14. Obraz se vyjasnil a konečně mohla nahlédnout do obličeje své matky. Poslední obraz: PÁD.