Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seGramáž rybího masa
Autor
Pozér
V srdci bolí
vzpomínky
bolí i přítomnost
minulost – Bára
současnost – Šárka
pořád lepší než být úplně
bez šance
opuštěnej
jako štěně
ale i tak to bolí
strč si prst do krku
a vyblej to
před sebe na podlahu nebo na
koberec
Nuže, a tak bleju
svou bolest:
A) Nejsem tak chytrej, jak bych chtěl být
B)Nejsem tak silnej jak bych chtěl bejt
C)Nejsem tak bohatej jak bych chtěl bejt
D)Nejsem tak úspěšnej jak bych chtěl bejt
E)Jsem opuštěnej víc než bych chtěl bejt
F) Jsem znuděnej víc než bych chtěl bejt
Bleju a bleju z toho všecho kolem
ale nikomu a ničemu nedávám vinu
ani ostatním lidem ani systému či establishmentu
ani sám sobě
prostě to tak je
přirozená nezměnitelnost světa
jsem obr Atlas
a držím nebeskou klenbu
někdy ji chci už pustit
v hlavě se mi myšlenka
že ji mám držet napořád
mění v nádor
a ten tlačí na centrum bolesti
mám pocit plavce
který je v korytě řeky
a plave proti proudu
maká ze všech sil,
a protože maká
tak se sice nesune se dozadu
ale na druhou stranu
pořád stojí na místě
Mám pocit,
že chytám do rukou sypký písek
sice ucítím ho dotekem
ale on stejně proteče
mám pocit že jsem dokázal více než někteří
ale mnohem méně než ostatní
mám pocit bolesti, zlosti a opuštěnosti
a už nevím co si myslet
nevím, co je dobré a co špatné
jsem v srdci fašista
a je to dobré?
nebo zlé?
já nevím
nevím nic
přestal jsem rozlišovat realitu a sen
už nevím co je výmysl někoho nebo můj
a co je pravda
Často přemýšlím o Šárce
o tom, jaké by bylo ne spát s ní
ale spát vedle ní
přemýšlím o tom prazvláštním pocitu
důvěry
kterého bych chtěl u ní dosáhnout
ale tento cíl je daleko na obzoru
a k obzoru se musím brodit
přes řeku plnou krokodýlů
a přejít pláň hladových lvů
a nesmím zapomenout na úzké mosty
v horských soutěskách
nevím co si mám o Šárce myslet.
Nevím, co si mám myslet o sobě.
Vlastně to vím, jenom si to nechci přiznat.
Já vím o sobě, že jsem dospěl do stadia jistého zoufání
a zahořklosti
je mi jedno jestli mě zítra semele destrukce
nemám motivaci dosahovat nových cílů
nabírám si hodně práce
abych zapomněl na svou samotu a opuštěnost
a zoufalost
je to někdy k posrání
ale nedá se nic dělat
takového si tě bůh zrobil
a řekl ti „žij“
a to bylo slovo
Boží.
AMEN.