LILIE

Viděl jsem

bílé, křehké okvětní plátky lilie

jak padají s nesmírnou lehkostí

Tobě do vlasů.

Ty se usmíváš

úsměvem lítosti

a snad i bláznivé radosti.

Něžně si přejedeš prsty po vlasech

až ti jemné pátky uvíznou

mezi prsty.

Zasměješ se - a z oka ti

spadne slza

a zatřpytí se

na plátku lilie, která ji

posledními zbytky sil chytila.

A najednou ti úsměv zmizí -

jemně pohladíš lilii

- cítím jak hladíš moji duši -

svíráš lilii čím dál těsněji

až ti na dlani zbydou

jen rozthané lístky

potrhané kousky lilie

-kousky mojí duše-

která tě kdysi tak milovala.

Viděl jsem

bílě, křehké okvětní plátky lilie

jak letí vzduchem

a se ztracenou láskou

dopadají smutně na zem...