Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Víra v nesprávného boha 2/2

16. 10. 2001
6
1
3026
Autor
StvN
 

Lidé ještě dlouho stáli jako opaření. Zírali na bezvládné tělo na dně kašny. Na hluboké stopy po golemovi a až po chvíli se odvážili pohlédnout jeden na druhého. Pod blankytně modrými nebesy se jim nechtělo uvěřit ničemu, čeho byli právě svědky. Vše, co znali, bylo na svém místě, povozy, domy, slunce. Nebyl konec světa. Proč si tak ale mnozí připadali?

 

Daleko z dohledu malé vísky sešel Necromancer z cesty. Následován mohutným golemem, který snad ani nemohl mít tolik citu, aby dítě nerozmačkal, klestil si cestu stále temnějším lesem. Na pohled se zdálo, že zabloudil. On ovšem bloudil spořádaně, a tak není divu, že se před ním po čase les rozevřel a on vstoupil na posvátnou mýtinu.

 

Měsíc byl v úplňku. Zatím schován za stromy, vždy ale připraven propůjčit své energií nabité paprsky. Když se Necromancer zastavil vprostřed mýtiny, nastalo nezvyklé ticho. Svět se bál. Nebyla obyčejná noc. Byla noc věštby.

 

Necromancer začal s přípravami. Poklekl k lesní studánce obložené kamením, pohladil hladinu a vybral všechno nanesené listí. Golemovi přikázal, aby se postavil a dítě podržel za nohy nad hladinou. To mlátilo sebou a křičelo. Po chvíli však, vlivem překrvení mozku upadlo do klidné nečinnosti. Necromancer nechal klesnout svá víčka a oddal se krátké meditaci. Čekal, až Měsíc ozáří provizorní oltář. Paprsky odražené od vodní hladiny budou tančit po okolních temnotách. Malé tělíčko bude se stříbřit a vše bude připraveno k věčné oběti.

 

Necromancer, s magickou hůlkou před koleny, soustředil se na boží poslání. Měsíční svit pálil ho v zátylku. První slova šeptal takřka neslyšně.

 

Naso du Delly mekhu.

Nase je Delly neme.

 

Šeptal slova jazyka nepsaného, neslyšeného.

 

Mane te neha na.

Mena ta nahe ne.

 

Síla věčného zaklínadla prostoupila jím i jeho obětí.

 

Drape re te ra.

Drepa ra ta re.

 

Bělostné tělíčko začalo se plnit jemnými linkami krve. Obrazce jimi tvořené byli odpovědí tiché modlitbě. Naso je přítomen. Naso je tady. Naso tě slyší. Žádej ho.

 

Krev stékala pomalu od jizev a pokrývala celé tělíčko. Plížila se po krku a kolem uší na vrch holé hlavičky. Odtud skapávala do studánky, v níž rozplývala se do všech stran. To byla řeč, kterou mluvil Naso, to byla odpověď na jednoduchou otázku.

 

Nome ru maru?

 

Co mám dělat? Jaké jsou věci příští? Zjev mi mé poslání.

Necromancer otevřel oči. Jizvy se zacelily. Měsíc zmizel. Hleděl do krvavě zbarvené vody a přijímal svůj osud. Věděl jistě, co má udělat. Nemohl se mýlit. Naso promlouval zřetelně.

 

Nečekal. Vzal si spící dítě do rukou. Golema nechal rozpadnout v jemňoučký prach, který se ztratil s prvním závanem větru. Dítě otřel a zabalil do svého pláště. Přiložil i svou magickou hůlku a celý balíček nechal ležet u studánky. Poté obešel celou mýtinku podél lesa. Tím zasvětil dítě do kruhu temné moci. Sám se tak odevzdal bohu Naso.

 

Přišel zpět doprostřed mýtinky. Pohlédl do načervenalé vody. Napřáhl levou ruku. Z dlaně mu začala vytékat krev. Dopadala do vody a mísila se s krví dítěte.

 

Ma re ma ra.

Me ra ma re.

 

Tvá krev je má.

Má krev je tvá.

 

Zbývalo jen jedno. Rozloučit se a vykonat spojení. Poklekl vedle dítěte. Měl by něco říci. Pohladil jej po čele a v duchu mu popřál šťastnou cestu. Sám si lehnul hlavou ke studánce, nohama k lesu. Zavřel oči. Byl připraven.

 

Ze studánky vytryskl gejzír tmavé tekutiny, která ve sprškách dopadala na těla.

 

Ma re ma ra.

Me ra ma re.

 

Nemohou být dva.

1 názor

vrgulnik
31. 05. 2007
Dát tip
Tohle se mi líbí výrazně víc než první část příběhu. Je to velmi napínavé, surové a zároveň poetické. Větná skladba už mě nerušila. Asi jsem si na tvůj styl psaní už zvykl ;) Je z toho dobře čitelná atmosféra toho obřadu, je bacha, aby se toho nechytla nějaká náboženská sekta a ty jsi nebyl spoluviník! ;) Pokud bych měl textu přece jenom něco vytknout, tak jsou to drobné chybky v překladu použitého jazyka. Nejsi jediný, kdo tento pradávný a dnes téměř zapomenutý jazyk zná! :-))) Tady je překlep (místo "a" má být "e"): Ma re m(a) ra. Me ra ma re. ... i když já možná znám jiný dialekt.

StvN
29. 10. 2003
Dát tip
Budu rád.

Doktor_
28. 10. 2003
Dát tip
To je fakt. Jen malokdo ma odvahu přečíst si delší povídku. Ale mel jsi dobrý a originální (což je ve fantasy docela těžké :o) nápad. A napsal jsi ho tak, že čtenáře vtáhne do děje. Až budu mít víc času, tak se vrhnu na tvoje další dílka.

Doktor_
27. 10. 2003
Dát tip
Možná by opravdu bylo lepší ty dva příběhy spojit do jednoho. Tady je děj kapánek slabší, ale dost dobré zakončení.

StvN
27. 10. 2003
Dát tip
Takhle to funguje na Písmáku. Dlouhý věci odrazujou.

Seregil
26. 06. 2002
Dát tip
Pointa dobrá...*)

Lucy
24. 06. 2002
Dát tip
Trochu odlišné od prvého dielu, ale beriem. A ten začiatok bol spísaný úplne geniálne *

StvN
24. 06. 2002
Dát tip
Dík. Začátek - to jako první část, nebo první odstavec týhle části. Jo a s tim stylem máš pravdu, dál je to ještě horší. Nedokázal jsem si ho udržet.

Lucy
24. 06. 2002
Dát tip
Začiatok ako začiatok tohoto dielu. Väčšinou sa nikto nepozastavuje nad tým, že pre normálneho dedinčana je "taká fajnová bitka + čarovanie a následné násilné odňatie decka matke" dosť vykoľajujúca záležitosť (keď každý deň tak akurát drie na poli...) Takže za ten nápad, pochvala č.1 a za spracovanie pochvala č.2, tentokrát s hviezdičkou :o) A inak - nesúrodosť štýlu mne osobne zase až tak nevadí (kým je to pútavé...)

jorel
07. 01. 2002
Dát tip
stvn: vidis, ja nejdriv pokousel povidky a pak presel k poezii. ted to kombinuji v uplne jinem zanru. nicmene, rad si prectu tvy dalsi vytvory, mash styl, proto si cenim toho, co pisesh. jorel ,o))

StvN
04. 01. 2002
Dát tip
povidky asitak dva roky, kdyz nepocitam slohovky a ty fakt nepocitam, predtim jsem basnil, ale to nestoji za rec dik za motivaci, mozna budu mit pokracovani k tomuhle dilu o Necromancerovi

jorel
03. 01. 2002
Dát tip
zaver je, dle meho nazoru, povedeny, takze take tip. na stvnovje psani ocenuji nekolik rysu, ktere si zde dovolim vyjmenovat: a/ poutavy dej se spadem, v nemz se vsak najde i misto pro popis a charakteristiku. vse dobre namichano a podano ku poziti. b/ nulova redundance terminu. c/ myslenka na pozadi. d/ inovativni, sverazny pristup (napr. prichod do vesnice). trochu mi pripomina filmove scenare... rozhodne vhodne zvoleno. lehke, svizne a pritom poutave. zajimalo by me, jak dlouho uz pises (nebo kolik jsi toho uz napsal :). v kazdem pripade ve sve tvorbe pokracuj. rad si prectu tvoje dalsi povidky a pod..

StvN
17. 10. 2001
Dát tip
Viktore, pochopils to dobře. Simone, máš pravdu, samozřejmě, nezvládl jsem to tak jak bych si sám přál, asi to bylo tím, že jsem se chtěl držet tý pointy. K tomu zaklínadlu. Já zase nemám rád takový ty dlouhý slova plný apostrofů, pomlček a jinech různejch znaků. Tohle se alespoň dá srozumitelně přečíst. To je zase můj vkus.

Danny
17. 10. 2001
Dát tip
za pointu Tip

musim rici,ze tohle se mi libilo o dost mene nez prvni dil,ten byl vynikajici...nesedi mi to zaklinadlo (asi na muj vkus prilis jednoduche),vypracovani charakteru nekromanta a obcas Ti trosku zaskobrta stylistika vet (mozna je to Tvuj styl,pokud ano,nemam nic proti)...jako ukonceni skvele povidky dobre...prumer

možná bylo lepší to nerozdělovat do dvou dílů a nechat to jako celek. konec mě každopádně překvapil, naprosto nečekanej.. tedy pokud jsem to dobře pochopil:o))) *

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru