Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Bezejmenná

03. 02. 2010

614

Autor

jana_rafael

Nekoukej se,

nesnáším tvoje oči,

oči, ty jiskry zpod obočí.

Nekoukej se,

miluji tvoje oči,

když jiskra z tvých mi do mých skočí.

Neptej se mě,

proč mraky čelem se honí.

Neptej se,

co bylo touto dobou loni.

Neusínej,

když toužíš tančit při měsíci.

Neusínej,

když vítr zhasil tvoji svíci.

Neodcházej,

chci toho ještě tolik říci.

Neodcházej,

vždyť ztrácíme čas v okamžicích.

7 názorů

Už si moc nevzpomínám na pohnutky provázející napsání této básně. Je staršího data. Myslím, že to nebylo ve smyslu a la Kristián - zavřete oči, odcházím. Vždy si při ní vybavím spíše jednoho umírajícího pána v hospici, který mě držel za ruku, políbil mi ji, a nemohl mluvit. Když se na ni podíváme v tomto světle, myslím, že dostane smysl naléhavost, i důvod proč nepromluví druhá strana...