Nedohrané partie

Když jsem si četl tvé starší básně, přišlo mi, že se s časem hodně lepšíš - v tomhle nebo v Divadle noci už forma téměř nekope a jsem stržen obsahem, jenž mě nutí přemýšlet - směrem k sakrálním momentům, které vyzdviháváš z náboženství i odjinud (muezini zde: naprostá klasa). Nevím, kolik toho "v běžném provozu" všedního dne píšeš, ale řekl bych, že bys měla psát mnohem víc, abys oklepala ta klišé, která tam různě vykukují (kočičí sny aj.) a víc se sžila se svým vlastním, které je tam vidět (byť zatím slabě). Odvahu básnířky pustit se, jakkoliv trapně to zní.