zahlédnuté

babička nám tuhle tužkou

odměřila na zeď,

nesahám ti po ramena,

ty

 (jako velký brácha)

postrkuješ ke mně

kostky,

když chci objevovat perspektivy,

(různých tvarů,

učíš mě obezřetnosti)

Říkáš tomu ´střílna´, ale

vidím tě jen zamyšleného

foukat stéblem

do koutů výklenkový prach

Někdy ti, malá potvora,

pro srandu a kdo ví vlastně proč

drncnu do kolenních jamek,

když žuchnem oba,

zpátky se chytáme

vyčnívajících kamenů zdi,

po paměti,

průzorů, od kterých

ani jeden z nás

právě nespadnul,

…