K.O.U.L.E. - Oslava interbotanické symbiózy aneb Jak se durman dvořil bleduli

Bledulko bílá

kam jste se skryla ?

Tady jsem, pane durmane.

To si tak vítr umane

že na mě fouká v jednom kuse.

Do sebe potom

uzavřu se...

Taková smutná po ránu ?

Víc se vás příště zastanu...

Mluvíte krásným, milým hlasem

až z toho studem

pobledla jsem

Tak třeba včera - větry duly

kdo by se staral o bleduli?

Keře spíš kryly levanduli

za tím svým vilným

zátarasem...

Ať si jde k šípku, ochechule !

Kdo o ní stojí

není gurmán...

Já měl vždy slabost pro bledule

a byť jsem obyčejný durman -

- též nejsem žádná Uma Thurman...

Neurazíte-li se tedy

připravím vůni k oslavě...

Chci ještě jednou

naposledy

poznati lásku... bodavě...

Co je vám

vždyť jste celý bledý ?

Já miluji vás

bezhlavě !

Och, to jsou věci... vážně? Vskutku ?

Vždyť budeme tu pro smích v lese.

Neplačte, proč jste plný smutku ?

Teče vám šťáva. Otřete se.

Takže se na mne nezlobíte ?

Já se tak těším na oslavu !

Ukroutím jointa.

Ráda trávu?

Ani ne. Chci mít čistou hlavu

Jsem slušná kytka.

Vždyť to víte...

--------