Ocelově-modře zamračená

vše, chce-nechce,
rovnováhu hledá
v cyklech se
i výkyvy nálad spravují

tonu dnes
v ještě hlubší studni
a slaná voda
přibývá

radost mi zase
ukazuje druhou tvář

myšlenky -
zamračení draci
letí

neutíkám před bolestí,
vždyť do bdění mě vrací

to snad
už trochu vím

co vyplavalo na hladinu
pomyslnou fixou
značkuji a prohlížím

. . .

co na tom, že smutně,
když pořád zvědavá

zas bude mi líp,
třeba hned,
nebo do rána