Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKousky
Autor
Kellti-cuq
V tmavomodré temnotě
tam, kde začíná konec
sedí pod stromem
poslední živý bezdomovec
V rukou hladí píšťalu
hrdelním hlasem zpívá
„Třesou se mi ruce
strach ukrytý za úsměvem
jak oči Medúzy proletí tělem
melancholie ničí ve vlnách duši
následovaná lhostejností převlečenou za únavu
nenávist a hloupost se k sobě sestersky tulí
opodál dobrá nálada- žebračka, co okusuje kosti
třesou se mi ruce“
ale jinak se nic neděje
nemůže, je pondělní neděle.
6 názorů
corriente libre
23. 12. 2015To je prvně, kdy si někdo všiml jak melancholie ničí magično.
A tady, mám pocit, jeden vedle druhé/ho si v melancholii často staví hnízda.
Dokážeš slovy modelovat čas, tak to vnímám. Uchopit jsoucno a udržet zdroj bez znečištění interpretací...nenapodobitelné:)