Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVše se nese vědomím
Autor
bod87
Má chuť,
prošlou solí sladit luční květ,
ten faraonů pošlí svět,
schoulit se,
jakožto nebýt amatér,
se strunou, s níž oni si tak lačně hrávají.
Má chuť,
pozorovat tvé konečky prstů,
s vědomím, že pět jich je.
Má chuť,
moci a chtě opít se,
krví mladé laně,
té zvěře nezpoutané.
Otevřu ti dlaň a usmívej se ty,
nad její blahostí,
otče náš s radostí.
Ptám se tě.
Proč já,
pouze peřím černých havranních klovnutí jsem,
z piruet nočních krás upleten...?!
Již naposledy dnes,
hlasem halasně hlasně a potichu,
na čerstvou pokrývku,
listí,
umrle podlehnu,
bliznami posetému nebi.