Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePotom
29. 06. 2010
5
13
1538
Autor
Fialkaa
Pár bodláků na korále,
bílé rty dnem okoralé,
utichám pod blůzou hebkou
s ozvěnami vlajky s lebkou,
z nekonečna dolů k nule,
končí zítřky uplynulé,
v hrnku prosba od heřmánku,
dlouhá cesta k mému spánku,
že se mám bát tmy jsem četla,
jenže já se bojím světla,
posté znovu padám k nule,
pachuť síly uhynulé,
rozcuch vpitý do červánků,
dlouhá cesta k mému spánku,
kůrky chleba od minule,
voní, voní levandule...
13 názorů
Saraharasahara
10. 09. 2010Miroslawek
29. 06. 2010
Tak nějak. Je to pocit, když jsem minulou noc nespala a jsem tak unavená, že snad nedojdu do postele.. Jenže potom ne a ne usnout. A čím víc chci, tím víc to nejde. A zdá se mi, že všechno hezké právě končí a vracím se do reality, kde nehlučím a jsem vždycky slušná.. A nechce se mi. Naštěstí je pár věcí, které mojí "emo" duši lepší náladu - třeba ty levandule.
dost zajímavě to začíná. pak se to ta ějak zacyklí.
že by to jako mlo připomínat usínání, kdy se ty myšlenky tak různě pletou a zase vyořujou... j, proč ne, ale nevim, jestli tě nepřeceňuju :)
asi byc dala přednost nějaký výraznější pointě
a méně romantizování, ale vcelku, no, řekněme dejme tomu :)
Tak zůstanu nepochopená, ale to nevadí....
Mimoň: Díky za konkrétní připomínky, kvůli tomu to sem dávám. Asi už to vzdám :-), jsem totiž celá emo a jinak to už asi nesvedu...
Ty rýmy se spánkem jsou dost ošoupané. Rytmus drží. Pády z nekonečna k nule mi přijdou jalové. Pořád to dost připomíná říkačku, není tam nic, co by mě zasáhlo. A ty emo odstíny (viz Petrusha) tomu taky moc nepřidaly.
Petrusho... Co na to říct...? :-)) Svůj důvod to má a věřím, že to většina pochopí.. Kdo nechce nebo se nelíbí, nenutím. Přeju Ti pěkný den.
....za takovou kocovinu andělu strážnýmu poděkuj : kdyby se tvůj text jmenoval "Po lázeňsku", vyšlo by, myslím, nastejno...