Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePrázdnota
05. 12. 1999
3
0
1570
Autor
castan
Myslíš, že jsi složitý?
Tvé problémy hvězd se týkají?
A nikdo nemá, nemá tvůj svět rád?
Zkoušíš, cestu kříží ti,
stáda trápení, co rána vítají.
Pouštíš, vodu do vany,
nahlas hudbu co hraje ti,
noříš, hlavu do pěny,
myšlenky ohříváš vzápětí.
Zapomínáš, na smrt co zranila,
minuty hodin počítat,
pozavíráš, lež co zradila,
nevinou válku plnou ztrát.
Skrýváš, lásky zmatené,
zlata v hrdle hlas,
snídáš, poušti vyprahlé,
písek a suchý žízně vzkaz.
Voláš, prázdnou tmu nikoho,
telefon co ztratil řeč,
máváš, na tmu co v olovo,
přetaví srdce tvého meč.
Mažeš, svých přátel vzpomínky,
lásky své z diáře,
zajdeš, opuštíš chodníky,
do světa svatozáře.
A já myslím, že už není...teď už se jen dělá složitým...báseň je výborná, čtvrtá sloka je pro mě tím, co na poezii miluju...
Tak nevím, trochu mi to navrací pár velmi vzdálených vzpomínek, které byly uloženz kdesi hluboko v mém podvědomí. A teď hryžou jako malý krysy.
K básni: Je melankoholicky opilá....a výborná....
Poslušně hlásím: Provedu ! :-))) ač nerada :-( ..sem myslela, že to až tak nespěchá, co naplat, prolog je prolog :-) ale ta báseň: Mňam, s dovolením, naposledy si užiju :) počteníčka :-)
Miroslawek
14. 01. 2000
...
lásko, už se ztrať
mé vlastní srdce vrať
už nechci mít nic rád
a život nemá řád
a hvězdy jsou tmavší tak
a pomaleji jede vlak
i voda je mokrá míň
z parku zbývá prázdná síň
...
lásko, už se ztrať
mé vlastní srdce vrať
už nechci mít nic rád
a život nemá řád
a hvězdy jsou tmavší tak
a pomaleji jede vlak
i voda je mokrá míň
z parku zbývá prázdná síň
...
Daimon Terr
11. 12. 1999nemám slov ...
... Jen ...
Vydrž ...!
-- TIP --
Moc smutné...moc...Moc se mi líbí ty verše s pouští
Neboj bude líp...čas a písmák určitě rádi pomůžou ;o)
Neboj bude líp...čas a písmák určitě rádi pomůžou ;o)