Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMatka
21. 07. 2010
0
8
412
Autor
Libor Zajan
Neustálé výčitky, co se to děje?
dny plynou a tím mizí naděje
strach o děti je větší něž sám o sebe
hlava v dlaních neví co se děje
obracet každou korunu není snadné
majetnický svět není pro milé
politika nezajímají lidé
nechat umírat cizí je jednoduché
8 názorů
nevím Libore, mě to jako samostatný dělo nějak vůbec nemá šanci oslovit...drama Matka zpracoval Kája Čapků před pár desetiletíma a i přesto, že byl velikánem, bylo to furt jeho nejpatetičtější, nejnudnější dělo..
těchhle pár řádků, který před čtenáře předkládáš fakt postrádá jakoukoliv invektivu, kdybych si to přečet ve sborníku Česká poesie 1953, vůbec bych se nedivil...
Můj syn Luboš
22. 07. 2010
nene, "Sama doma" :)
...začátek, tedy první řádek : jako by zakoplo malý dítě a vykviklo...čekáme, co z autora(textu) vyleze.
"Dny plynou a tím mizí naděje" je nesmysl : naděje jako kategorie logicky s nastávajícími dny se mohou tenčit, ale také sílit...
..."hlava v dlaních neví co se děje", no když už čárky, tak sem jedna patří...:supernaivní vyjádření.
..."majetnický svět není pro milé".... neřekl bych. Proč, proboha ?
...( souhlasím s Jakubiskem, že "lepší je být mladý a bohatý než nemocný a chudý").
....a poslední řádky jak z anarchistického plakátu, který "vyrobilo" desetileté dítě.
Libor Zajan
22. 07. 2010
...bez urážky: připomnělo mi to v tom zmatečným spletenci slov můj oblíbený pořad "Sama doma"...)
Libor Zajan
21. 07. 2010
Tak nějak semleto páté přes deváté a postrádající náladu, cit... neobratné