P(r)o tvora

Tvoje a moje kruhy

se na sebe skřípavě zubatí

tma v soukolí

oči i bary

se pomalu zavírají

jen ony ne a ne zapadnout

dál se nejede

napálils to

do díry po kočičí hlavě

plné divné vody

z dalekých moří

ted zapadáš

ale sám

všechny plachty i údy napjaté

až něco pr(a)sklo

chtělo by to nebeský hák

s pěti něžnými prsty

i jeden jediný by stačil

ale mně zatím narostla

místo rukou

kopyta.