Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMálá kobylka verzus velké pivo
Autor
Very
Představte si následující situaci. Píše se rok, jedno, který, například rok 2001. Kde se vzala, tu se vzala na světě taková obyčejná kobylka. Vypadá úplně normálně. Hlava. Tělíčko. Křidýlka. Šest nožiček. Některým může připadat i roztomilá. A toto roztomilé zvířátko by se živilo chmelem. Jedna kobylka si pořídí x malých kobylek a těchto x hmyzích příživníků si pořídí x dalších. Populace se rozrůstá. Chmelu ubývá. Jeho méně a méně, až nezůstane žádný. A co potom?
Jistě. Droboučcí příživníci přijdou o svou přirozenou potravu a urychleně si začnou shánět náhradu, jinak zemřou. Bude jich škoda? Zvířecí říše je důležitá. Potravní řetězec je velmi křehký, jakékoli jeho nabourání si vyžádá velké oběti. Jaký vliv bude mít ztráta chmelu pro lidstvo?
Řekne-li se chmel, vybaví se mnoha lidem chmelová brigáda. Práce se dá najít i v jiném oboru. Řekne-li se chmel, vybaví se snad každému Čechovi pivo. Není-li chmel, není pivo. Žádné pivo, žádný pivovar. Řádění kobylek by se dalo přirovnat k teroristickému útoku na pivaře.
Česká republika rázem ztrácí prvenství v konzumaci tohoto zlatavého moku. Hospody již nejsou hospodami. Rozšiřuje se síť mléčných barů a vinných sklípků. Vždyť, co je to hospoda bez piva? Můžeme dokonce odvážně tvrdit, že ztráta chmele by zasáhla celou ekonomiku naší země. Několik tisíc lidí zaměstnaných v pivovarnictví by se rázem ocitlo na dlažbě. Není pivo, není co vyvážet. S prázdnými sudy jako suvenýry bychom zřejmě na světovém trhu neuspěli. Záporné saldo obchodní bilance snižuje tempo růstu HDP. Obsah magického čtyřúhelníku, ukazující úspěšnost hospodaření naší země, se rapidně zmenšuje.
Je ekonomika jedinou obětí? A co spotřebitel? Přece nebýt jeho, nebylo by komu prodávat. Je to prostě dnešní doba.. „Nemáte pivo? Je tu přece voda! My jsme přišli o miliardy,“ řeknou majitelé pivovarů .Sklenice piva se začne objevovat jen ve vzpomínkách. A za několik desítek let bude dnešní mládež vyprávět svým vnoučatům, co to vlastně to pivo bylo. Malý klučina se zeptá:,,Jak chutnalo?“ Co mu říct? Radegast, Plzeň, Ostravar… Každé pivo má svou specifickou chuť. V každé sklenici s chomáčem bílé pěny je kus lidské práce.
Ztráta piva by ublížila i naší národní hrdosti. Dá se snad vepřo-knedlo-zelo kombinovat s vínem? K národnímu jídlo patří i národní nápoj. Tím naším je pivo. Ale není chmel. No, géniové lidstva, dokážete našemu národu nahradit pivo?