Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTři sudičky u jedné kolébky
10. 08. 2010
10
19
4861
Autor
Muamarek
Když sudička u kolébky
se svou rukou dotkla lebky
dítěte, jež zavrnělo,
jenom jednu věc si přála:
„Ať jsi člověk, který sálá
dobrotou – má rovné čelo.“
Dvě sudičky přišly blíže:
„Ať jsi člověk, který ví, že
má ho rád, ten, kdo ho zplodil.“
„hodně miluj, poznej lásku,
nebuď loutkou na provázku.“
Smích i pláč je doprovodil
19 názorů
To považuju za jednu z nejdůležitějších věcí. Spousta věcí může bejt v životě daná, ale něco je fakt jen na člověku - a to je ten prostor, kerej může ovlivnit...
Dík moc za návštěvu a veršový i neveršový komentář,
měj se,
Marek
To je také moje přání,
ať tři sudičky ho chrání
a ta čtvrtá ať ho vede.
Někde v čarách těch dvou dlaní
prostor pro volbu si brání.
Ať sám sebe nepodvede...
kéž přání tří hodných sudiček
potěší ten lidský uzlíček
navždy upraví mu cesty tak
by nemusel
nad osudem svým zaplakat.. T***
Moorgaan - to je vcelku jedno, platí pro obé pohlaví :-))
Tangens - rád Tě tu vidím, jsem rád, že Tě dílko pobavilo :-))
Bíša, díky,
Marek
Avox - rád Tě tu vidím :-))
Jasně, můžeš si s tím hrát dle libosti... Nechtěl jsem to tam mít až moc uhlazené - stačí, že všechny sudičky jsou dobré, nějaký ten tvrdý výraz - jako "lebka" - pak může padnout :-))
Marek
milé, jen ta lebka mi tam zní nějak tvrdě, jsem si pro sebe začátek upravila:
Když u kolébky sudičky
zlehka se dotknou hlavičky
dítěte, jež zavrnělo... :-))
Než přát „do roka a do dne“
(a než čekat na porodné),
ať se milé slovo šíří
Kdo ví, kdo a kde ho bodne
(v době snad ne nesvobodné),
že je člověk, ať se smíří
Sudičky má jenom hodné
(jako mušketýry – čtyři)
Aby děti žily v klidu,
nepoznaly mravní bídu,
ani slepé uličky,
poslal Marek sudičky :-)
Ta, co jako čtvrtá chodí
(nepozvaná, proto škodí),
tady nechce plýtvat zlobou...
Ta, co život druhých ničí,
nezanechá zlo, co vzklíčí,
jen se směje – prý jde s dobou...
:-)) Marek