Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNěco o stránce (čtyřobrazová)
15. 08. 2010
6
9
2155
Autor
experimentátor
vytržená stránka sleduje vítr
provokuješ pokořené otazníky
kterým hlas odepřel tajemnost
dotýkáš se vlastních mezí
nejspodnějších okrajů roviny
čistota za dokonalost není prohrou
relativní pocity vyhlašují vítěze
když naděje je jak šašek
oděný v cizí nahotu
možnost obratu?
tupé ostří zmateného kompasu
omezeného do jediného cíle
9 názorů
experimentátor
23. 10. 2010
Mám v básních rád obecná slova. Na způsobu, jak je dokážeš pospojovat se podle mě pozná - když už ne výtečný básník - pak minimálně člověk se silně vyvinutým jazykovým citem. Oslovení právě v kombinaci s těmito "obecnými" slovy naopak získává na funkci a síle, nenásilně tak báseň získává na dramatičnosti a jakési zvláštní melancholicko-intimní-drásající vrstvě. Čtvrtá sloka - strofa - obraz do hloubky skutečně jde, i když si to nemyslíš. Líbí se mi. Ne ta strofa. Celá báseň. Dokonce se mi líbí moc.
experimentátor
23. 08. 2010animovaný medvídek Pú
16. 08. 2010animovaný medvídek Pú
16. 08. 2010
Hmm ... proč to oslovení (provokuješ, dotýkáš)? Důvod použití přímého obrácení se na někoho/něco v tomto útvaru by mě vážně zajímal.
Čtvrtá strofa (nebo obraz, chceš-li) mě oslovuje nejvíc.
Jako celek je to takové povšechné, ve výsledném dojmu 'klouže po povrchu'.
text je uvěřitelný, není napsaný špatně, nicméně lehce ztroskotává na příliš obecných slovech (když si vypíchnu substantiva a zvážím jejich jakost, zjistím, že jsou většinou bezjakostní).....
přílišným kumulováním obecných slov se docílí jedině toho, že při četbě není možné jediný obraz bytostně zpřítomnit... což ve mně v posledku vyvolává jistou indiferenci..