Škrabošková čtverylka

Milenci se sešli ve slepém střevě panelového domu. Zvonek - - -

           …nejprve fialové klouby třesoucí se ruky, pak šedá tvář, lesknoucí se vypouklé, ptačí oko… co chcete… tanec vlásečnic na krku, prsty zaťaté do plechu… tripudiare, ty vole - - nemáte, nemůžete, omnia orta cadunt … pusť nás, zlomim ti ruku… už mám nohu ve dveřích… ruka, plech… domine, poďte dál...

            Co blázníš, dva muži, jedna dívka, tři obrysy mezi dveřmi… libera eas de poenis inferni, poznáváš mě?… mléčné světlo, plechový strop… pěsti zakousnuté do ramenou, dívka zařvala, co teď… vezmi rámě, šatna je ve sklepě…musíme se převlíct na bál, vyndej z ruksaku šaty… ohlodané betonové schody… pod nimi staré piano… chtěla hrát – podřezané… jen tiché nárazy kladívek o dřevo, kroky psíka… odvedl ji, trochu silou, v šatně byla zima –

            Byl podzim! Zase ta doba…

            …měsíce… paso doble přes ten důvěrně známý, náhle a doposud nepřístupný prostor, najednou slowfox, náhlá změna taktu, záškub těl – plechový zvonek, plechový strop, schody...

            Otevřený světlík, orosená šatna… studená plechová lavička… kluzké kachlíky, pach dresů, starých kopaček… gumy… batoh vyzvrátil šaty… škrabošky… on se přezouvá, přípíná si motýlek… ona má pod džínami pomačkané nedbalky… stěny barví vápnem, na osmi hřebících visí už jen čtyři masky… kočka – vlk – labuť – pagát… nasadila si labuť, nasadil si masku vlka… strukaté dřevo se mu zakouslo do tváře… nahmatal šaška, pocítil úlevu - - ona se na něj upřeně podívala, kapka krve jí sjela po napjaté šíji k bílému organtýnu… rozpila se...

            - - - -  - - - - rytmus tvých kožených lodiček po mramoru, když vcházeli do tanečního sálu… po tanečním parketu už někteří tiše přecházeli… vzhlédli… kohout, tygřice, květinářka… nakonec zmateně zvedl hlavu pásovec… kdo mu to říkal, pásovec, pás – dva rozměry, rozhlídni se kolem sebe, pásovci, pásovci!… odlesky zapálených svící na lustrech… šerosvit na kazetových stropech… Samson a Dalila… pak ti samí s holubicí, snad Deukalión a Pyrrha… oheň osvěcoval jeden, druhý výjev… prach ve vysokých gobelínech… basreliéfy iluzorních bohů - - Abraxas, Tara Devi -

            Ten v masce pásovce pokynul kapele, ale ne… bylo ještě příliš brzo… kočka a stržená maska vlka… ti už nepřijdou! - - hudbo, hraj, rex gloriae… ospalý dirigent se tiše rozkašlal do bílých rukavic… utřel si vousy, pokynul taktovkou - - dvě stovky hudebníků udeřily na první dobu… tympány a zvony… rozvířený pach naftalinu, starého papíru…

            Žaludek se mu svíral hladem, ale ona si nevšímala těch stolů… zvířecí pracky… pávi… vanilkový krém ve sloní noze… naběračka… najedl by se, opil… spal s ní… jak prosté… ona začala tančit - -

            Porcelánová panenka – držel ji… cítil látku, teplo… teď hráli stabat mater dolorosa… chtěl říct miluju tě… sjel prsty po její paži… zatínal zuby… porcelánová panenka… klapala podpatky… dýchal mezi sevřenými zuby… miluju tě, miluju tě… qui non fleret matrem christi si videret in tanto supplicio… mlčela… čekala?… jeho ústa, sliny spolykaných slov… tóny se v půlce doby roztříštily… v kruzích světla pod lustry pagát s hlavou labutě… ona změnila kroky… dies irae, dies illa… quantus tremor… porcelánová panenka… je pryč… ucítil tkáň… krev… zeslábl jeho stisk… tíha masa… lacrimosa dies illa, nepustím tě, nepustím tě dál… páry se rozestavily do kruhu… cítil dotek poddajného těla… uviděl v dálce, v šeru - - porcelánová panenka… v pevném objetí… vlasy mu padaly do očí… soška labutě na nočním stolku v cizím bytě...

            Bronzový činel odbil strašně brzkou hodinu… večer teprve začal… stoly plné jídel… úsměv pod maskou dívky s květinami… teď by to šlo tak snadno… než se vrátí sen o porcelánové panence – dnes, zítra… kdy?... nebylo kam vykročit, než dopředu… hodiny úmorných tanců… snad ještě dnes si opět zatančí s porcelánovou panenkou… …než dopředu a věřit… pevné sevření… úkrok… stisk… zaklonil květinářku… v zrcadle spatřil svou masku… vzpomněl si na pořezanou tvář… ano, pagát, šašek… ovšem… poddávala se pod jeho stiskem… miluju tě, sevřel ji, slastně zavřela oči… rozhlížel se po porcelánové panence - - -