Prach

V bažinách schovaná,

nenávist těch, co jsme dříve milovali,

s posledním nádechem zahlédneš bubliny,

hledají stébla záchrany.

Utíkám od tebe,

ve vodě vidím spásu,

zpátky mě nevoláš,

objevovat krásu smrti

teď pro jednou smíš.

V hlavě všechno mi křičí,

tančíš v ní ten svůj tanec,

tisíce střepů kolem mě létají,

nejspíš i my se rozpadáme na kusy..

Chtěla bych utéct z toho kruhu,

východ však ukrývá strach,

pochodně hněvu zdobí nám cestu,

všechno obrátíme v pouhý prach.