Čas

Čas mám dnes za sebou, zbyl pocit, který svírá
zbyl přesně uprostřed mých nekonečných sporů
že skončit nestihnu, když zase neumírám
co zítra začínám s nečasem v neprostoru.
Čas už mě nebaví, tak nadčas v sobě hledám
tak chodím do kruhu a nečeká mě změna
tečou mi slzy, ale přestat se už nedá
dvířka jsou děravá a navíc otevřená.
Tak lehké projít je, jít do sousedství času
tak lehké vstoupit tam a vstoupit do propasti
jako když poslechneš tisíc a třicet hlasů
mí strašní poradci
častí i méně častí