Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSlova
03. 10. 2010
0
13
799
Autor
Khetti
Cítíš jak se ti slova vpíjí pod kůži
vnímáš každou souhlásku intenzivěji
Zorničky pod vlivem pocitů se zúží
poddáš se opět palčivé beznaději
Uvědomuješ si pravdivost těch slov
nalháváš si, že realita není
Srdce tě zebe, jako zrezivělý kov
i přesto se prý stále ještě cení
Doutná v tobě poslední spálený kus lidkosti
dusíš se kouřem - a nalháváš si, že je to láskou
Však splín tvou chvilkovou radost opět obelstí
opět se staneš bezejmeným stínem s šedou maskou
13 názorů
veľa formálnych nedostatkov - na básničku nestačí, aby sa ti približne rovnako dlhé riadky končili na podobné slová (navyše často v gramatickej zhode - cení-není, láskou-maskou..). skús viac čítať viazané verše, klasiku, alebo si niečo prečítať o rytme.
a k obsahu - o čom to je? že pri počúvaní PF mal niekto (kto?) nachvíľu objavný pocit vlastnej ľudskosti, čo sa vzápätí rozplynulo.. myslím si, že každý si môže sám za to či je šedá maska alebo človek so srdcom.