Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePtáš se jak mi je...
03. 10. 2010
11
11
2406
Autor
Richard Hrob
Je mi tak těžko, no hůř už nelze být
je mi jak bláznovi co chtěl by snít.
Snít lze jen těžko, celý život je sen
s nadějí vyhlížím až příjde ten den.
Bolí mne hlava, čekám chvíli až upadne
trávit život čekáním, zdá se býti nesnadné.
Čekám tak dlouho, snad měsíce - rok
zaživa stloukám si kříž a kopu svůj hrob.
Ze smrti z té jediné nemám strach
vždyt prach jsem a budu zas prach.
Vadit mi nebude, že na můj hrob se fluše
v něm je jen obal, podstatná je duše.....
11 názorů
Líbí,ani neumí popsat jak!
Mám moc rád následující:Jiří Wolker-Umírající,a zejména pasáž /Smrti se nebojím, smrt není zlá, smrt je jen kus života těžkého,
co strašné je, co zlé je, to umírání je/ Cítím to stejně.A mám takovou teorii,že to tak mají všichni...
Bolet může hodně věcí a zahánět bolest lze různými způsoby. I absurdním vyznáním očekávání svého konce, smrti.
A tak co zbývá než si furiantsky naposledy zavýsknout, ať se to líbí či nelíbí.
Jen si plivejte! Vy hovno víte o duši.
T*