E.A.Poe: Alone (cca 1829)

....................

Alone

From childhood's hour I have not been
As others were; I have not seen
As others saw; I could not bring
My passions from a common spring.
From the same source I have not taken
My sorrow; I could not awaken
My heart to joy at the same tone;
And all I loved, I loved alone.
Then- in my childhood, in the dawn
Of a most stormy life- was drawn
From every depth of good and ill
The mystery which binds me still:
From the torrent, or the fountain,
From the red cliff of the mountain,
From the sun that round me rolled
In its autumn tint of gold,
From the lightning in the sky
As it passed me flying by,
From the thunder and the storm,
And the cloud that took the form
(When the rest of Heaven was blue)
Of a demon in my view.

....................

Sám

Od dětských dní jsem jiný byl

než ostatní; já nespatřil

co oni zří; a nesytil

své vášně mízou stejných žil.

Pro jejich stesk v mém nitru není

dost žalu; marně do souznění

v radosti srdce nabádám;

vše drahé vždy jsem hýčkal sám.

Tehdy - v mém dětství, v křehké ráno

bouřlivých roků - rozpoznáno

od hlubin hrůzy po krásu

tajemství v tichém úžasu:

že proudy tančí nad fontánou,

že horské srázy rudé planou,

že Slunce k pouti plouti zve

v podzimní záři zlátivé,

že bouře bleskem vyšlehne

letícím blízko vedle mne,

že tmy hřmí vichrem zmítané,

a z obláčku že vyvstane

(na modrém nebi bezmrakém)

Démon, mně přímo před zrakem.

....................