Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seQuo vadis
12. 11. 2010
6
4
1916
Autor
MAJKL65
Jít vodou a listím nekonečně
v sobě si nést jen hrst hlíny
být si tělem, zemí, hrobem věčně
bytostí z jantaru mít jejich splíny
nebe je nízko až jsou vidět jeho vředy
klaní se křížům z rusých trav
je čas do kopyt vbít koni hřeby
jak Ježíš nevinný stlát slámu krav
upadlí ptáci na křídlech se točí
kruh za kruhem si z prostorů bere
noc plaví v tišině opilý kočí
mé snění bez těla je snad už steré
ještě než se zeptá listopadu déšť
quo vadis, kam se mnou to jdeš?
4 názory
tvůj styl poznám mezi tisíci -
začátek první sloky mě ohromil, a pak splíny, které mi rozhodily rytmus. Tím jsem úplně přestal vnímat myšlenku a slova (při druhém čtení už jsem si dal pozor, abych se nenechal tak vykolejit). Konec je fenomenální.