Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seŠach
15. 12. 2010
0
9
991
Autor
Harty
Začal jsem to psát s tím, že už mám myšlenku básně i její konstrukci v hlavě. Akorát během psaní se z toho vyklubalo něco úplně jiného. Posuďte sami :-)
Kratochvíle v rovnosti,
Strávené a setřené,
Dávají ti možnosti,
Jsou pro Tebe stvořené.
Jen takové ty hlouposti,
Malá holka a ateliér,
A já říkám, to nemá životnosti,
Vlhký vzduch a Mollier.
Snová utopie však jde dál,
Mohu se jen tiše smát,
Zapálit si opodál,
A šachy dále hrát.
9 názorů
Božena Ovsená
15. 12. 2010
tak nejlepší je hned v prologu se "pochlubit", že se tvorba vymkla z ruky, aspoň nemusí nikdo pochybovat o tom, že to fakt nedává smysl.
i formálně je to dost mimo
co kdybys tu zveřejňovl jen to, co se povede?
:o(
Je to takové rozpočítadlo. Obsah špatný není, ale kvůli formě to bohužel vůbec nepůsobí. Doporučuji přečíst si třeba Hrabákovu poetiku (zjistíš, co bys měl dodržovat, co si pohlídat). Třeba to pomůže. Psát vázaným veršem tak, aby nepůsobil pateticky nebo nerušil,není sranda.