SOS

„Tak, a jaký tomu dáme titulek?“ řekl Státník poté, co napsal poslední řádek. Odsunul od sebe klávesnici počítače a promnul si unavené oči. Tajemník stál vedle jeho psacího stolu a ani nedutal. Tiskárna vyplivla pár stránek a tajemník je přidal na hromadu jiných na státníkově stole, dlaněmi je srovnal a vrátil se na své místo.

„Vy mi vůbec, ale vůbec nechcete pomoci,“ řekl Státník, nasadil si brýle ve zlatém rámečku a vzal do rukou první noviny, co mu je tajemník přinesl v kožené složce.

„Hm,“ řekl tajemník.

„Jen mi to řekněte, nebojte se!“ řekl Státník bez zájmu.

„Tak třeba…“ řekl tajemník a zarazil se.

„Jen mluvte!“ Státník vzal do ruky další noviny.

„Úvahy o stavu Evropské unie?“ špitnul tajemník.

„Je to sice pravda, ale nemá to šťávu. To chce něco údernějšího.“

„Tak třeba: Kam kráčíš, Evropo?“

„Obehrané. Quo vadis už napsal někdo jiný.“

Státník se zahleděl do polských novin. „Mám to!“ zajásal. Sundal si brýle a poklepal nimi na jeden článek. „Poláci na to taky vidí správně!“

Tajemník se mu podíval přes rameno.

„SOS UE,“ četli oba polohlasem.

„Unia Europejska, Evropská unie, no prosím,  ‚SOS Evropské unie‘?“ zvolal Státník.

„Silné.“

„Výstižné.“

„Státník si přitáhl klávesnici, napsal titulek knihy, přidal své jméno i dovětek: Státník.“

„Odneste to mému nakladateli,“ řekl  a ukázal brýlemi na hromadu stránek.

Vysvětlivka: V těch polských novinách se jednalo o pravidelný článek populární polské kuchařky Urszuly Ebingerové. Tentokrát to byl jeden ze série o polských omáčkách. (Sos- polsky: omáčka)