Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sejejí
02. 01. 2011
1
6
410
Autor
Pelipbrab
Nemůžu ho milovat.
Nejde to.
Všechny ty měsíce. Ty tabletky. Ty slzy.
Ten krásný úsměv, společné dny, večery a noci.
Jeho prsty, doteky a vůně.
Ta přetrvávající nejistota. Ten pocit, že opatrně stojíme bez hnutí na jednom místě.
Nechtěla jsem si ho pustit blíž k tělu a pak už blíž nebyl schopen jít.
Neberu to nějak tragicky, ale jinak se to vnímat nedá.
Lepší než lhát sama sobě.
6 názorů
NightStalker
30. 01. 2011experimentátor
03. 01. 2011
"..ten pocit, ze o p a t r n e stojime na jednom miste", tam pro me jadro pudla.... z toho mohl by se, myslim, odvijet dobry text...
takto ale spise autoterapie, ale proc ne ? Pletu se?...)