Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMateřština aneb o nikdy neustávajícím vývoji jazyka
Autor
El...
Mateřský jazyk – jazyk, v němž zažvatláme první naše slůvka, jazyk, v němž většina z nás mluví nejraději, nejlépe a nejplynuleji. Ale stejně tak jako ostatní jazyky i náš mateřský jazyk – čeština, slovanská řeč obyvatel srdce Evropy - podléhá neustálému, nemilosrdnému vývoji. Slova vznikají, jsou přejímána odjinud, jsou vytvářeny nové pojmy k pojmenování nových věcí i situací, ovšem slova též mizí z národní paměti...A to rychlostí ne zrovna malou. Již dnes spousta především mladých lidí nezná výrazy, které ještě jejich rodiče používali běžně. Naopak rodiče si někdy marně lámou hlavu nad tím, co jejich ratolest tím divným, nesrozumitelným sdružením hlásek a zvuků chtěla říci.
Velký rozmach slovní zásoby přišel společně s nově objevenými technologiemi, především s počítači. Když dnes spustí dva klidně jen běžní uživatelé PC, člověk narozený před 50 – 60 lety může asi jen nevěřícně koukat a snažit se pochytit alespoň jeden česky znějící výraz. Možná, že je to tak trochu podobné pohledům jeho vnoučat na něj, když mluví „svou“ mateřštinou.
V češtině se také zejména v poslední době objevuje mnoho nových gramatických tendencí. Dochází ke změnám pravopisu, obzvlášť v pravidlech malých a velkých písmen a použití „dvojtého vé“. Není žádnou zvláštností narazit na internetu na text psaný TíMtO nOwÝm ZpÚsObEm. Dalším nedávno zavedeným pravopisným trikem je záměna „j“ a „y“ po vzoru anglické gramatiky, dále pak množení počtu písmen ve sloveeeeech, případně vynechávání absolutně „zbytečných“ hlásek...Uživatelé internetu taktéž s oblibou obohacují mluvu různorodými a mnohdy velice kreativními kombinacemi angličtiny s češtinou, a aby těch nových zvyklostí nebylo málo, mnozí se stávají hrdými propagátory myšlenky, že „ty vole“, či snad lépe po novém „ty woe“, jednou nahradí v jazyku českém tečku.
Já osobně jsem člověkem moderním, nekonzervativním a pokrokovým, proto se samozřejmě snažím přizpůsobit novým mluvnickým zvyklostem. Problém však stále tkví v tom, že většina jazykovědců, včetně lidí, kteří mají tu moc přepsat pravidla češtiny, tyto nové změny absolutně přehlíží a jelikož a pročež vím, že je správné mluviti, psáti i jinak se vyjadřovati spisovně, nemohu prozatím využívat současných jazykových vynálezů, což brzdí mojí přeměnu v dospělého člověka 21. století. Navíc pevně věřím, že při zavedení tohoto nového způsobu psaní již nikdy nebude docházet ke komunikačním omylům, situacím "jeden o voze, druhý o koze", protože kdo by přeci nepochopil tyto jasně čitelné, srozumitelné věty, že? A jako bonus - při absenci pevných gramatických pravidel je nemožné dopustit se gramatické hrubky, nový jazyk tedy povede i ke zvýšení statistické úspěšnosti při jazykových testech, z čehož lze jasně vyvodit zkvalitnění výuky studentstva - naší národní naděje. Nová čeština podporuje kreativitu i originální myšlení (vymysli co nejvíce alternativních novotvarových kreací za co nejkratší dobu!), díky začlenění angličtiny přibližuje náší zem globálnímu světu. Proto tedy tímto krátkým ftextem apeluji na všechny bohemisty, jazykáře, ale i na běžné občany České republiky, aby spolu se mnou podpořili novou, moderní, současnou, kybernetickou podobu češtiny dnešního století a to jedině po způsobu jí vlastním, tedy: sUpPoRtUyMe tY wOe WšIcI tY wOe NeW lLePšÍíÍí CzEeEšTiNuUu Ty WoE yeaaah !!!.... Je možné nerozumět?....
11 názorů
Talu ben Kohelet
09. 03. 2013Zčásti s Tebou souhlasím, domnívám se však, že se zaměřuješ pouze na rovinu historickou, opomíjejíc společenské rozvrstvení jazyka. Příklady, které cituješ, pochází z úzce vymezených sociolektů (zmiňuješ počítačovou hantýrku a předvádíš "wYpaTLátOr"), které v žádném případě nelze zaměňovat s češtinou jako celkem.Slangy se od spisovného jazyka lišily vždy, hantýrka kteréhokoli oboru, třináctiletých bloggerek, tesařů, funebráků, řezníků (a ostatně i jazykovědců) je pro kohokoli nezasvěceného zhola nesrozumitelná, to je ostatně hlavní půvab hantýrky - zábava plynoucí ze zednářského tajnůstkaření... Mimoděk vzpomínám na rozkošnou větu, kterou jsem objevil v jedné své seminárce: "Generativismus relativizuje strukturalismem akcentovanou komunikační funkci kódu"...
Žádný jazyk nemůže existovat jen o jedné vrstvě, vždy existuje regionální, sociální i generační stratifikace, která je v jistém smyslu velkým bohatstvím. Spisovná řeč je sice privilegovaná, nikoli však jediná oprávněná vrstva jazyka se specifickým určením. Zajímavost situace, v níž se ocitáme, nespočívá ani tak v tom, že by existovala hantýrka, ale že se vlivem internetu hantýrkou čím dál více i píše (a že se vůbec píše spousta věcí, o nichž by se normálně jen mluvilo, nebo ani nemluvilo), a tedy jí připadá úkol vyhrazený spisovné češtině.
Nemá tedy cenu bojovat za to, aby lidé používali spisovný jazyk vždy a všude, má cenu bojovat za to, aby lidé používali spisovný jazyk správně.(Mimochodem, "pročež" neznamená "protože", "poněvadž", nýbrž "proto", "z toho důvodu". A "ty vole" je velice zajímavé slovo s velmi komplikovanou historií, doložené v Tebou vysmívané funkci v češtině, pokud jsem správně zpraven, do hlubokého 19. století.)