Počišťovači

POČIŠŤOVAČI

 

 Já a Céčko stojíme na stupátkách, Áčko řídí. Jedeme ze skládky zpátky do města. Je večer.

 "Hezký západ slunce," prohodím, aby řeč nestála. Tahle scenérie se mi opravdu líbí. Velký oranžový kotouč nad obzorem pokrytým naducanými mračny.

 "Ne, že bych chtěl pochybovat o tvém vkusu, ale východy slunce jsou hezčí."

 Céčko se začíná přít vždycky tímhle stylem.

 "Prosím tě," ohradím se, "takový nesmysl. Východy vypadají jeden jako druhý stejně ospale.

 "Opravdu nechápu, proč je pro tebe východ slunce ospalý, vždyť jde o svěží začátek nového dne. To spíš večer vypadá slunce unaveně."

 Mezitím přijedeme na místo. Áčko zastaví. My dva seskočíme a pustíme se do práce.

 "Já považuji za nejhezčí jasnou noc, když svítí měsíc v úplňku." Áčko má vždycky naprosto odlišný názor. Nejspíš je to způsobeno jeho podstatou řidiče.

 "Ono vlastně takové ranní sluníčko se měsíci trochu podobá."

 Roztříštěné sklo výkladní skříně knihkupectví. Knihy někdo potrhal a rozmetal po chodníku. Jednu po druhé je házíme na korbu.

 "Slunce se měsíci vůbec nepodobá. Nikdy."

 Ještě uklidit střepy.

 "Západ slunce se musí povést, aby byl alespoň trochu ke koukání a to většinou není. Zato východ je hezký sám o sobě," pokračuje Céčko.

 "Není nad černé nebe poseté hvězdami."

 Zvolna postupujeme vpřed a Áčko za námi popojíždí.

 "Měsíc má studené světlo. Slunce krásně hřeje - i když zapadá."

 "Není pravda, že slunce hřeje, když zapadá. To se jen tak zdá, protože celý den svítilo a večer tudíž bývá poměrně teplo."

 Přesně uprostřed jízdní dráhy rozebírám jakousi konstrukci z pečlivě naskládaných věcí. Televize s rozmlácenou obrazovkou, na ní stolička pokrytá listem novin, na tom žlutý plyšový pes s modrým čumákem, mezi jehož předními tlapami stojí prázdná láhev od šampaňského a nahoře je na hrdle láhve vybalancovaná plechovka od Coca-Coly.

 "Vždyť je docela jedno, jestli je měsíc studený, nebo není. V noci pochopitelně nemůže nic svítit jako slunce."

 "Ráno udělá slunce svým světlem z noci den. Měsíc může udělat z noci zase jenom noc."

 Mrtvola muže. Leží tady zřejmě už delší dobu. Začíná hnít a lezou po něm červi. Když ho převrátíme na záda, objeví se rozpárané břicho. Střeva lezou ven.

 "Měsíc udělá z noci krásnou noc."

 Když jsme ho s Céčkem házeli na korbu, vysypaly se mu vnitřnosti úplně. Musíme je sezbírat.

 "Měsíc je vidět jenom zřídka. Buď nesvítí, nebo jsou mraky."

 Bohužel nemáme vodu. Jenom koštětem nebo lopatou se zaschlá krev nedá z asfaltu skoro vůbec vyčistit.

 "Ano, není vidět často, ale o to je zajímavější."

 "Skutečně hezký západ slunce se také nepovede pokaždé."

 Nedaleko od nás vyšel zpoza rohu muž. Klátí se ze strany na stranu a něco si mumlá.

 "Měsíc je jedinečné dílo přírody. Pořád se na něm dá něco objevovat."

 "Slunce je důležitější než měsíc, bez slunce by nic neexistovalo."

 Muž si nás všiml. "Jéé, oranžoví méédvědi. Přijelo zoóóóó." Křičí a gestikuluje.

 "Samozřejmě, měsíc klidně být nemusí, ale slunce je nepostradatelné."

 Z jednoho domu vyšla žena. Asi jí přilákal mužův hlas. Má na sobě jenom podprsenku. V levé ruce drží provázek a táhne na něm za sebou krabici od pracího prášku. Pravou rukou svírá pistoli.

 "To není tak jisté. Kdyby slunce nebylo a byl jenom měsíc, nikomu by to nepřišlo zvláštní."

 Žena se přibližuje k mužovi. Ten už zaregistroval její přítomnost a s udiveným výrazem ve tváři si ji prohlíží.

 "Jenomže kdyby nesvítilo slunce, nesvítil by ani měsíc ty chytrý."

 "Uvažujme, že by třeba svítil."

 Muž si stahuje kalhoty. Zazní výstřel. Muž se kácí k zemi. Na stěně domu zůstává skvrna od krve a mozku.

 "Měsíc by ale stejně nemohl získat význam slunce. I při jeho maximálním svitu by byla pořád tma."

 Žena se směje. Přistupuje k mrtvole a prohlíží si mužovo přirození.

 "Tma se nemůže stát základem žádné existence."

 Žena si strčí hlaveň pistole do vagíny. Zbraň ale spustí a ona padá na zem. Svíjí se bolestí. Rozlévá se pod ní kaluž krve. Pocítím, jak Áčko vyslal signál určený pro Rychlou zdravotnickou pomoc. Musel to udělat, protože je to naše povinnost, ale všichni víme, že ten signál byl docela zbytečný. Rychlá zdravotnická pomoc dávno nefunguje. Ze všech komunálních systémů už fungujeme jenom my.

 "Já přece nechtěl tvrdit, že by měl být jenom měsíc. Měsíc se možná může brát jenom jako dekorace, ale jako krásná dekorace."

 Házíme muže na korbu. Se ženou musíme ještě chvíli počkat.

 "Krásná dekorace je večerní obloha s růžovými beránky."

 "Krásná dekorace je první paprsek slunce za svítání."

 "Vás dva zajímají jenom přesně dané úseky dne. Já si všímám měsíce v průběhu celé noci."

 Žena už přestala sténat a leží nehybně. Hodíme ji na korbu. Posypeme chodník pískem a když se do něj krev vsákne, pečlivě zameteme.

 "Vždyť je také měsíc po celou noc stejný. Slunce prochází různými fázemi."

 Zešeřilo se. Áčko rozsvítil všechny svoje reflektory. Lidé se elektrického světla bojí a tak nám nebudou překážet v práci.

---