Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJaro
Možná opravdu toužím po dechu
Obratu po mostu vláknitém
k tobě za naději do slámy
Nechala jsem dnešní úzkost pohozenou
U dveří s prstíky před domovem
A uvolnila břicho její rejdiště
Pro obcování s prostorem
Já teď budu pánem slyšíš
Jen se dívej tápu ale tvářím se hrdinně
V hloubce znechucení o kterém víš
Přemůže mě nechá válet u dveří
A v těle tušit naději a zapomínat
Nesmím minout jaro neobrodím se
Z jihu přicházejí vůně a hrají hry se stíny
Ptáci v zákoutích ulic zvučí skla a nitky
Nehostinnost se patolízalsky vzdaluje
A oči hltající tvé záhyby kvetou a také klopí hlavu
Je jasné až drzé je mocné lesní je Jaro