Zhasínání

Je dříve světla

dnes odlétly vrány

jak stigmata zšedlá

jsou vidět mé rány.

Šel jsem pod dráty

zvon sedraný z kůže

jak ze kříže sňatý

bil za černé růže. 

Já Ikaros strachu

letěl jsem k času

napil se z prachu

shořel na vlasu.

To anděl sivý

jež za lidi klečel

bolestí křivý

mi žilami teče.

Ráno nebe je rudé

jak dávná hladina řeky

snad ty v poli chudém

zhasínáš vlčí máky.