Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Forever in my heart

14. 04. 2011
6
8
1234
Autor
Excuse

V srdci stále tvé jméno a v hlavě otázka proč?

Co si myslet?

Čemu věřit?

Osud?

Ale proč tak brzy?

Vzpomínám na léto, kdy jsi bezprostředně vyhledával mou přítomnost jen z důvodu útěchy. Neměla jsem ani ponětí o co běží a do poslední chvíle jsem to nebrala vážně. Chyba... Stále si vyčítám proč jsem se tě už tehdá nezeptala co se s tebou děje. Byli to překrásné slunné dny, vození za ruce, společné večery, procházky v dešti a všude tolik lásky. Do dnes mám před očima tvou tvář, tvé oči prosící o pomoc, tvůj křivý nos který jsem nikdy neměla ráda. Tvé rty které dokázali šeptat tak krásné věci, elfí uši a blonďaté vlasy lesknoucí se při žáru slunce. Nenáviděla jsem jak rychle se dokážeš opálit, to když jsi pálil jednu cigaretu za druhou nebo věčné otázky jestli smrt bolí. Nikdy jsem si nemyslela, že máš právo se ptát....

Byla jsem natolik zaslepená tím překrásným citem, že jsem tyhle proslovy přestávala vnímat. Teď ale vím, že jediná otázka by mohla o něco prodloužit tvůj život. Ten den, kdy jsem tě viděla naposled bych zcela vymazala ze svého života. 12.7. 2009... Tvá poslední slova mám vrytá do paměti : ,,Lásko, celý půl rok po tvém boku byl krásný. Dával mi sílu žít, ale vše jednou končí. Mrzí mě to. Mám rakovinu. Miluju tě!" Slzy stékali po tvé tváři. Poslední polibek. Zůstala jsem stát jako opařená a nemohla jsem uvěřit tomu, co jsi mi právě řekl. Beze slov jsi odešel. Rozhodovala jsem se, zdali mám běžet za tebou nebo tě nechat jít. Každé rozhodnutí není správné, a ani to mé nebylo. 

Všichni to věděli, tak proč né já? 

Vím, můžu si za to sama... Kdybych se tě jen zeptala, kdybych sdílela tvé starosti, kdybych nemyslela jen na sebe... Mohla jsem ti pomoct. Ale nějaké KDYBY je už zbytečené. Tolik nocí po tvém odchodu někam, kde je ti doufám lépe, jsem probrečela v nesnází. Marně jsem prosila o poslední šanci, o tvůj návrat nebo jen o pouhý rozhovor s tebou. Začala jsem chodit na místa, kam jsme chodili spolu. Jako pár. Teď máme každý jinou cestu, horší... Ale stále mám pocit, že jsi se mnou. Mám tě v srdci. 

Tvoje malá a navždy věrná Keníí. 

Ps: Miluju tě!


8 názorů

oracullum
04. 05. 2013
Dát tip

samozřejmě, že příbeh je silný,,

ale některý slova jsou, alespoň pro mě, prostě špatně použitý,, 


Opravdu si s námi život zajímavě hraje...


Ach proč tak krutá pravda přináší úspěch... zajímávé... *

...nemám slov *

eviiička
16. 12. 2011
Dát tip
Nedá se říct, že bych tomu nevěřila, ale také že věřila... Nevím. Ale ta představa, kdy jsem sama sebe postavila na místo té holky z příběhu (či tebe?) byla... no... Chtěla jsem to prostě dočíst až do konce a zajímalo mě, co z toho vznikne, ač jsem to hned od začátku tušila (a vlastně ani nevím proč...). Takže já prostě dávám tip, mě to zaujalo :) PS: Akorát si oprav interpunkci (hlavně tedy čárky) ;) Hlavně to je hodně viditelné před spojkami, kdy ti tam čárka většinou chybí... :)

Chigwell
19. 11. 2011
Dát tip
Tohle je téma,které je buď hodně silné,nebo...no prostě ti tady nevěřím ani slovo.Bez urážky a bez emocí,omlouvám se.

Excuse
21. 05. 2011
Dát tip
Bohužel je... Jediný případ kdy bych s radostí vrátila čas!

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru