Oh, my live !

Dešt´ové kapky vyklepávají  ten rytmus

pěkně nahoru a dolů

vnímám schody to´nů

hlavou mi projel vlak.

Zatímco Ty spíš

já upadám do závratí

ve vlnách moře hudby

 

O´ můj živote !

 

V tichosti mě svlékáš

a já bezbranný jak malé dítě

otevírám oči

a prosím o slitování,

když kladu ruce na ramínka

jejího nátělníku.

Jen vůně pramenů vlasů

proniká skrze mne

a nátělník padá k zemi

jako bílý závoj

 

O´ živote!

Svlékáš mě až ke kořenům buˇˇnky

na každém rohu ulice,

a já pak ve vlnách ukolébán

zanikám ve splynutí těl,

kdy horký dech drtí mé plíce,

mysl se ztrácí

a já se propadám hloub

až na mořské dno

- prosím nezavírej oči -

dětské dlaně

Ti zdobí prstýnek nevinnosti,

zatímco se procházím za hranicí fantazie

a otevírám náruč

- Ty přibíháš,

vidím to zpomaleně

ano, jsi v plném slunci

a prameny vlasů

jako závoj ve vlnách studu plavou vzduchem,

beru Tě za boky a zvedám k nebi

a svět se točí

velká šmouha barev,

jen Tvé oči, rty a  a tváře,

jsi navždy vyryta v mé paměti.

Boží přirozenost,

ze které šílím všemi smysly

když Tě chsi přitisknout

ze všech sil k sobě 

 

O´ živote !

 

jsem bezbranný při stiscích  jejich dlaní

jsem zoufalý a milující,

jsem trpící a hledající,

a snad někdy i št´astný

když otevíráš mé oči.

 

 

 

---