Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

NADĚJE UKRYTÁ V DLANI

25. 05. 2011
4
8
998
Autor
Měrka_out

Maminka mi koupila zmrzlinu.

Maminka mi koupila zmrzlinu.

Byli jsme se projít a na své cestě, která neměla žádný konkrétní cíl, jsme potkali zmrzlinový stánek.

Prodavač byl divný. Měl na sobě špinavé tričko a v očích oplzlý výraz úchyla. Vůbec by mě nepřekvapilo, kdyby na moji maminku zaútočil s úmyslem ji zneuctít. I mně samotnému připadala neobyčejně smyslná.

Měla lepou postavu top modelky a oblečená byla jen do velmi sporých plavek růžové barvy. Mě držela na vodítku, abych jí neutekl. Už jako malý chlapec jsem byl velice divoký. Teď mi bylo sedmnáct a byl jsem nahý.

Holky si na mě ukazovaly a smály se mi. Mohl za to můj penis, který se podobal včelímu sosáčku.

Občas se některá adolescentka osmělila a oslovila moji matku. Všechny bez výjimky projevily interes ohledně toho, jestli by si se mnou mohly zakopulovat. Dychtily zvědavostí, jaké to asi je s takovou abnormální obludností, co se mi kolébá mezi koleny.

Matka pokaždé souhlasila. Řekla si pouze o stotantimový poplatek. Potom jsme se zpravidla odebrali na nejbližší veřejné toalety.

Připadá mi to neuvěřitelné, ale zbohatnout lze i na hovnech a chcankách. Jedno použití vás přijde na 10 tantimů.

Strčil jsem do dotyčné péro, ta se udělala a protože byla každá vždy nadmíru spokojená, chtěla samozřejmě přídavek.

S tím jsem neměl vůbec žádný problém. Jsem velice potentní. A jsem si tohoto neoddiskutovatelného faktu moc dobře vědom.

Zmrzlina byla výjimečná!

Posadili jsme se s maminkou na lavičku a zahleděli se do nekonečna. Ona mě objala a začala mi vyprávět:

„Nevím kdo konkrétně je tvůj tatínek. Byla jsem v době tvého početí značně promiskuitní. Mrdala jsem prakticky bez přestání a s každým, kdo o to stál. Brala jsem pervitin, kouřila a chlastala. Neznala jsem svoji míru a vypadala jako prase.

Narostlo mi břicho a já si uvědomila, že pokud se nedám do kupy, tak skončím v pěkné prdeli.

Hned po porodu jsem si dodělala notně zanedbanou školu a našla si práci.

Už tenkrát jsem tě nosila všude sebou. Jestli si pamatuješ?“

A já si na to vzpomínal, ale opravdu jenom matně.

„Vstávali jsem každý den už o půl 2 ráno,“ pokračovala moje maminka. „Tebe jsem nechala vykadit, na sebe hodila svršky, strčila tě do ošatky a utíkala k 15 kilometrů vzdálené křižovatce. Tam jsme necelou hodinu čekali, než nás naberou holky, co dojížděly do fabriky z mnohem větší dálky.

Atmosféra v autě byla dusná. Až na mě byly všechny mé kolegyně obézní. Tlačily jsme se uvnitř jako sardinky. A to nemluvím o tom, když některá z nás neudržela větry na uzdě a třeba i proti své vůli vypudila ze své řitě smrad, který by porazil i takového vola. A to je nějaký dobytek!“

Tady má maminka vždy přestala mluvit o minulosti a vrátila se do přítomnosti.

Momentálně byla zaměstnána jako sekretářka u úspěšného spisovatele. Ona se mu moc líbila, ale styděl se jí to jakkoli naznačit, natožpak říct z očí do očí. Když už nic jiného, dával jí alespoň průměrný plat.

Bydleli jsme s maminkou v malém bytě. Skládal se z jedné místnosti, kuchyně a sociálního zařízení. Kromě několika skříněk, jsme žádný další nábytek neměli. Vůbec jsme toho vlastnili velmi málo. K životu nám stačila snadno dostupná skromnost.

Když jsme se z procházky vrátili domů, otevřela maminka láhev silného červeného vína. Seděli jsme, mlčeli a pili.

Spali jsme v jedné posteli. Bylo nám spolu dobře a cítili jsme k sobě lásku.

Druhý den ráno maminka vstala a odešla do práce. Mě nechala doma přemýšlet o budoucnosti. Dala mi za úkol, abych si zvolil čím bych chtěl být a kam bych to chtěl v životě dotáhnout.

Pověděla mi:

„Petře, dobře to uvaž.“

Nevěděl jsem si s tímto problémem rady. Byl jsem ještě tak mladý. Nedokázal jsem myslet na nic jiného, než na holky a drogy.

Takže, když se vrátila a zeptala se mě, čím bych se tedy chtěl stát až budu plnoletý, sdělil jsem jí:

„Pasákem a dýlerem drog v jedné osobě.“

„A neměl bys lepší, stát se celebritou?“ otázala se mě maminka a mně problesklo lebkou:

Jistě, jeden rozdíl by tu byl, úděl hvězdy je legální, zatímco zločince logicky ne.

Co z toho vyplývá?

Nic. Naprosto nic. Věřte mi.

25. května 2011

Petr Měrka


8 názorů

Měrka_out
29. 05. 2011
Dát tip
za tu hrubku dík, zkušenost je taková, že drobných překlepům se vždy nevyvaruješ. holt se to stane a není to žádná tragédie. no, já si taky myslím, že se neopakuju, ačkoli některé motivy používám vícekrát. ale taky chápu čtenáře, kterým to tak připadá. a že jsem tyto názory slyšel. dík za komentář! Janino6

Janina6
28. 05. 2011
Dát tip
V závěrečné otázce si oprav slovo vyplývá. Aspoň tedy předpokládám, že tam ta chyba není schválně. Myslím, že se neopakuješ a že je pořád hodně čtenářů, kteří z tvých povídek budou nadšení. Na mě moc hluboká depka, ale to už víš. Mám někdy šeredné sny, ale kdybych na ně ve dne detailně vzpomínala, zabývala se jimi, asi bych měla problém žít. Soustředím se radši na to pozitivní. Jinými slovy, oceňuju tvou odvahu :-)

Měrka_out
26. 05. 2011
Dát tip
dík, snažím se lidi pobavit a třeba i na něco upozornit. ale pro specifický styl, jehož se držím, asi tu a tam vzbuzuji mylný dojem, že se stále opakuji. a nebo taky už možná degeneruju.

srozumeni
26. 05. 2011
Dát tip
Ten pocit asi definovat neumím. Ale přimělo mě to k přečtení i jiných Tvých povídek.Líbí se mi třeba spisovatel s penisem.Nejsem sečtělá, ale Tvé povídky jsou čtivé.

Měrka_out
26. 05. 2011
Dát tip
dík, heartrate.

Měrka_out
26. 05. 2011
Dát tip
můžeš nějak ten zvláštní pocit definovat?

heartrate
26. 05. 2011
Dát tip
poetické

srozumeni
25. 05. 2011
Dát tip
Mám z toho zvláštní pocit, ale vlastně se mi to asi líbí. Dám tip a ještě si to nějak rozmyslím.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru