Tápání

..si koupime jen pro sebe...a budem tam hrat na babu:D

To abysme hodně vydělávali :D Ono koupit lístky pro celej sál... :D to nebude levná záležitost :D

-) pudem nekdy do kina spolu, ale jen my dva do celyho salu...co..?:D

JO, jsem na to tak nějak stejně :D jenom cesta tramvají, když jdu pozdě, je pro mě utrpení největšího kalibru :D a v kině mám nejradši, když kolem mě nesedí nikdo cizí :D

no, to je i muj problem: ja teda s davem jit nechci.,...a mam fobii z toho, kdyz je moc lidi pohromade...v kine musim sedet uplne na strane, chapej...a tak...))...dav ne, teda , to ja radsi si zalezu a ciham na nekoho, kdo mi bude milej...:D

Děkuji za komentáře, názory :) Oldjerry - já sama cítím, že by se to dala rozvinout jinam, ale to je právě to... To, že se ocitneš na křižovatce a nevíš, jakým směrem se dát, je to takhle se vším :) Honzyk - omítka možná :) pro mě se asi teď nesloupe, protože mi to tak připadá, všude kolem mě, takový to splynutí s davem, i když se snažím vymanit, tak to jde těžce, protože jsme srabi :) nebo možná s tím davem jít chceme...? :)

..barva pisma urco stereotypni neni...))---trochu mi pripomnelo my pocity v ty kavarne pro slepce i neslepce, kterou "poridila" Svetluska ...jakoby nektery strofy psal vopravdu slepec...a to marny neni. * ---ale ve vysledku jen , myslim, spesne nahozena omitka, ktera se dost brzo sloupe...)

To je dobře rozepsané, ale bohužel - podle mne - nedokončené. To je popis výchozí situace bez kýžené pointy, závěru, poučení, překvapení... nic z toho se tady nekoná, zůstává jen popisná část a není nic platné, že se nadějně rozvíjela.