Let opilého orla

Tam v poušti ulic hoří zvláštní světy

Jak žíznící orel nad pueblem krouží myšlenka

Zda vejít v ony cinkající oázy a zasít květy

Vyprahlou zahradu úst až svlaží sklenka

Zde korkových lidí národ hlučně rokuje

A orel nežíznivý roztahuje svoje křídla

V modravém dýmu k němu plný pohár putuje

Jak zrnka prachu ve stáji tu poletuje vůně jídla

Stříbřitá pivní  kravka pěnu odfrkne a čeká

Pasáček sklenic ji dojí  z mosazného vemene

Venku už ruka noci šmátrající orla nevyleká

Zas další doušek moku zapustí do svého temene

Na záhonech mozku již pestré květy rozkvétají

Když k odletu si čechrá svoje zakouřené peří

Ve tmě se domy jak obří bílá břicha nalévají

Do hnízda daleko a světlo láká z otevřených dveří

Perutě křišťálem vodky potřísněné v tichu zavlají

Na kluzkých hranách noci zem do cesty se postavila

Bizarní tváře z listí v okolních keřích tiše šeptají

A zítra bude krušno ,divoká pitka  hrdlo vysušila