za chyby se raději trestá, než aby se z nich poučila

dokázala to
myslím, že jsem ji konečně přestal milovat
ale zničila tím sama sebe
a koloběh vody se ustal
----------------------------------------------------------------

dýchám jen málo
zatímco žíly vyhnané dusnem za oblačných dnů
jako deštěm žížaly
svíjivě pulzují
a už stěží snášejí nápor srdcem zuřivě hnané krve

východ slunce, které tolik chybí
musí přijít

dávno nic nehořelo
a opravdová rána, kdy slunce bývalo obloze vlastní
od doby kdy jsem přísahal
... jediné nebylo
a snad už ani nehrozí

stromy jsou už téměř bezvýznamné
když slunce nevychází
a jestli zůstanu, udusím se
-------------------------------------------------------------------

ráno bude
stane se
a já snad už ani nestojím o záchranu tohoto světa
že se vyčerpal, není v něm dost krve

a bojím se, že ani já nemám už dost krve
aby mohl být zachráněn

když zachránit svět
tak celý
najednou