Prej jenom poezie: ve skutečnosti se jedná o hluboce duchovní texty otevírající zkurvernost tohohle světa nebo tak něco. ... .)
Tangensi, se nominuj sám. Ale jestli můžu za sebe prosit, zkus něco kratšího;)
Škoda, že winter nic nenapíš a když, tak je to poesie.
Jsem se prokecl no .) Možná dočkáte. Finch není, ale tenhle měsíc by měl být za intelektuálské křídlo navržen Saetri-Ihn .) Ne kecám, je navržen, protože ta jeho povídka je dobrá - ale to i dukeova. Mám pocit, že příští měsíc může být docela silný.
Děkuji všem, kteří si mé dílko přečetli a stálo jim za to, aby se k němu vyjádřili. Všechny příspěvky jsou pro mně přínosem a povzbuzením pro další práci. Děkuji.
P.S.: statistika někdy přináší zajímavé informace
Jo, dá se to říct i takhle: ostatně, psal jsem to i v té ohnivé kritice pod dílem.
I antifa má pravděpodobně problém upřesnit si, proti čemu vlastně bojují. Jestli proti neonacistům nebo nerovnosti pohlaví.
Kamilův názor se ani tak nezabývá samotným dílem a jeho uměleckou hodnotou jako adresátem, mi přijde.
Myslím, že Benjiho Malíř zvítězil, protože tak nějak stylově zapadá do prózy, kterou se prezentuje např. Lakrov nebo mylenka.
BLahopřeji vítězi. Děkuji za body.
Jo, taky si myslím. Nedávno jsem šel po sídlišti a nějaký "dobrák" z antify tam načmáral antifa against sexism a ikonogorafický obrázek "muž = žena". Docela jsem měl chuť zahrát si na skina a nerovnost v tom nechutně sexistickém sloganu poupravit.
Zase si ale myslím, že by to nemělo fungovat jak alibi. Vemkoncem Kamilem zmiňovaná červená knihovna těží z genderové diferenciace (takže ji jako by uznává), ale je jen obyčejný ideologický zločin.
Hm. Myslím, že je dobře, že tomu tak je. Že je tam ta diferenciace. Kór v dnešní době, kdy mužské a ženské role tak nějak splývají, prolínají se.
Takže nevím, jestli je ideálem v malířství nerozpoznatelnost pohlaví autora. Ale třeba v literatuře to tak někdy cítím. Román, který existuje sám o sobě, kde autor nepromlouvá do děje, je zcela upozaděn, respektive není.
No, to ti vlastně ani nevím, ale je to takový ten pocit, že se podíváš na obraz a něco poznáš: neříkám, že to platí vždy, ale ve většině případů se to poznat dá: patrně volbou témat, protože u profesionálů je formální aspekt zamaskován výukou (pokud tedy forma není další výpovědní složkou tématu).
U profesionálů je to samozřejmě trochu těžší a myslím si, že pokud je člověk opravdu dobrý, tak by to poznat nemělo být vůbec - a vlastně to ani nehraje roli (až na jednoho chlápka mi všechny obrazy v to Vaňkovce přišly strašně slabé).
Nejlíp to vidíš na lidech, kteří se kreslení učí: ženské kresby jsou jaksi měkčí, čáry nejsou moc silné, často je upřednostněn detail na úkor celku. U chlapců je to naopak. Je faktem, že pokud si ideál představujeme jako pevnou, jednotnou linku, tak jsou chlapci vždycky trochu zvýhodněni. Paradoxní je, že zatímco se o tom nemá moc mluvit, většina vyučujících si je toho taky pevně vědoma a je vždy překvapena, když má chlapec dívčí kresbu a naopak - jak jsem onehdy viděl při vyhodnocování našich talentovek.
Rozdíl mezi mužským a ženským vkusem je naprosto v pořádku. Chlapy přece nikdo nenutí číst červenou knihovnu a ženy číst krváky:) Je dobře, že je více stylů. Každý autor si může vybrat, koho chce oslovit (i když případ Malíř to jistě není, to je podle mě náhoda) a zabývat se tím je stejně směšné, jako vyčítat kuchaři, že právě upekl bábovku, místo stejku. Prostě stejk upeče příště a najde zase jiné strávníky:))) Je mnoho chutí, mnoho stylů, zalíbit se všem je nemožné...
Holka, já tam byl, psal si to a spočetl. Protože stále mám tendeci lhát míň sobě než ostatním lidem, tak výsledkům toho měření docela věřím.
Neříkám, že je to dobře nebo špatně, říkám, že to tak je.
pěkný no.. ženy, ženy.. jsem posti žen..
Bezpečně jsi poznal velký kulový :-)
jaj, už mi to nejde: "z náš" melo být obyčejné "nás"
Gratulace.
Zase z náš zválcovaly.
Předevčírem jsem byl ve vaňkovce kouknout na průřez slovenským malířstvím: člověk skoro bezpečně vždy poznal, který obraz je malován autorem a který autorkou. Genderová poetika.
Písmák