Norsko

„Nejlepší to bylo s Philem.“ A pohled zelených očí vpadl do jejich modrých.
„Vždyť je to tvůj nejlepší přítel od studií na střední, Sam?!“ Podivila se Joan Samanthě.
„V tom je to kouzlo, Joan. Ví o mě skoro všecko a ta noc pro něj byla první a taky poslední. A on to tušil. O to víc se snažil mi ukázat to nejlepší co svede, abych mu třeba zase něco dovolila.“ Upravila si lyžařské brýle na helmě a pokračovala.
„A kdo ví? Byl velmi,.. velmi smyslný. A to portské bylo tak.. sladký.. Bezva večer a noc.. mmmm.“ Zasnila se.
Sedačkový vlek je unášel k vrcholu a slunce mělo oslňující záři..

°°°°°°

Joan seběhla několikatery schody a položila osušku na opěradlo. Postavila se na kraj bazénu a ladným skokem po hlavě zmizela pod hladinou. Několikrát ho přeplavala. Když vylézala, uviděla rusovlasou Samanthu ležet na lehátku vedle jejího s osuškou.
V ruce sklenku plnou stoupajících bublinek a s pohledem upřeným na ni.
Venku už byla tma. Její bledé štíhlé tělo doplňovaly dvoudílné plavky v tyrkysově zelené. Prostě zářila jak Měsíc v oparu.
„Ty se nesmočíš, Sam?“
„Ale jo. Až to dopiju.“
Usrkla ze sektu, odložila ho a zavřela oči. Jo se osušila a posadila se.
„Sam?“
„No?“
„Víš jak jsme se dnes bavily na tý lanovce?“
„Ano?“
„Neměla jsi výčitky?“
„Proč?“
„Já bych asi měla.“
„Z čeho?“
„No, pořád by mě to dohánělo.“
„Když někoho znáš ze střední, bavíš se s ním o všem a on s tebou, tak je vlastně jako tvůj bratr.“
Uchechtla se. Otevřela oči natáhla se pro sklenku a naráz ji dopila. Zvedla se, došla na kraj vodní plochy a krokem jakoby do prázdna vpadla do vody.

°°°°°°


Roger odpadl a do minuty spal. Odbyli si krátký bezmyšlenkovitý sex a Joan se honily myšlenky hlavou. Na sedm let známosti s Rogerem. Na ubíhající čas jejího života budováním kariéry v reklamní agentuře..Na rozhovor se Sam.
Znaly se už od mala.Odpravily svá pannenství ve stejný den. Na zadních sedadlech aut pochybných slibovačů lásek až za hrob.
Kouření trávy, pití všech utrejchů včetně piva. Vysoká a potom světe bacha, jsme tu!
„Mít aférku jen tak pro radost?“
„Ne. To bych nemohla!“ Řekla si v duchu.

°°°°°°

U snídaně seděla naproti Rogerovi s Peterem od Sam, ale ta nikde.
„Kde je Samantha?“ Peter se pousmál a prohodil.
„Krapet mlsala nad limit.“
Dosnídali a Jo šla do svého pokoje pro lyžařskou výstroj.
Lyže s botama a helmou byly v přízemí hotelu.
Cestou k nim zaklepala na Samanthin pokoj.
„Co je?“ Ozvalo se zpoza dveří.
„Můžu dál?“
„Jasně Joan.“ Rozponala její hlas.
Vešla do zatemněného pokoje a viděla nedbale přikrytou Sam.
„Jak to vidíš dnes?“
„Jsem úplně out.“
Zamumlala Sam.
„Nechceš donést Aspirin?“
„Mě pomůže jen pořádnej panák.“
Zdvihla se na lokty a pohlédla na Jo.
„No, toho u sebe zrovínka nemám.“
Sam se nadechla.
„A..“
Odmlčela se.
„A co,Sam?“
„Mně je blbě."
Jo došla k Sam a posadila se u ní na kraj postele.
„A proč jsi tolik pila?“
„To ti nemůžu řict.“
Padla zpět na polštář.
„Prosím tě, proč?“
Položila jí ruku na hřbet té její.
„Jsem strašně pitomá.“
„Proč?“
„Zamilovala jsem se.“
Po tváři jí začaly téct slzy.
„Jak to?“
Sam se jí upřeně zadívala do očí. Joan najednou přeběhl mráz po zádech.
Začala něco tušit.
„To snad ne?!“ Projelo jí hlavou. Její pohledy, úsměvy, dotyky adresované jí častěji,než Peterovi..
„Proč?“
Hlesla Joan.
Posadila se a chytla Joan za předloktí.
„Nevím. Vždycky ses mi líbila, ale brala jsem tě jako sestru. Nezlob se prosím na mě.“
Jo byla celá vedle. Jen kdesi uvnitř jí cosi šeptalo; „Tobě se taky líbí.. Bílý Měsíc v oparu..“
„Já se nezlobím.“ Odvětila.
„Je mi to líto. Určitě ti připadám hnusná.“
„Ne, Sam.. ne. Jen mě to překvapilo.“
A byla to pravda.
„Můžu tě obejmout?“
Poprosila a její zelené oči se v šeru třpytily.
„Hm.“
Objala jí a znovu se rozbrečela.
Z Joan náhle vypadlo; „Já tě mám taky moc ráda.“
Sam zvedla hlavu z ramene a zadívala se do jejich očí.
Pomalu, nejistě a s upřeným pohledem se přibližovala k jejím rtům.
Joan začalo být horko. Mírným pohybem hlavy se přiblížila.
Přivřela oči a čekala. Tak letmý a něžný dotyk nečekala.
Rozechvěle vydechla zadržovaný dech.
„Musí ti být v té kombinéze horko.“
Vytušila Samantha.
Vzala jezdec zipu a pomalu s ním sjela až tam, kam dovolil její klín.
Poté ji začala uvolňovat obě ramena naráz. Jo vypnula hruď a dala ramena dozadu.
V jednu chvíli si připadala jak ve svěrací kazajce. Vytáhla obě ruce z rukávů a svobodné jimi objala její pas. Sam se přiblížila k Joanině uchu a špitla; „Chci tě!“
Joan zavřela oči a kousla se do spodního rtu…