za okenní římsou ti

ležím na břiše vzpomínám zahledět se tmou od stejného věcí v jiném pohybu pohupující se paluby okno je otevřené v květináči květiny na nočním stolku luční sem tam přiletí i zelený koník pokládám tě nad schodištěm vedle bačkory druhá se choulí v rohu dávám je k sobě jsi teď mezi nimi stísněný a osamělý a tak to má být..................... alespoň si to myslíš párkrát protože tak to vychází v karetních a jiných hrách a věštby to vpisují letokruhy do pamětí jakoby věděli..... -a zatím.... -nevědí nic ani náznakem že ne tenhleten nedodělaný VESMÍR plný kraválu pro nic

---