světlo na konci tunelu uvnitř sebe?

Morče, to je o mně? Nebo o Išce, když chce skočit pod vlak? skvělý... a jH, rozhodně mi to nepřipadá dětské, naopak...pro mě to má svůj zvuk. A říkat básníkovi, ať se nezabývá melancholií, to je jako radit malířovi, ať zapomene na modrou...:)

nemáš zaco.....pravda...jen a jen pravda :))

jH: no,ano,já vím.. většinou píšu to,co cítím,a potřebuju to vypsat pouze ve chvíli,kdy je pro mě svět špatným.. :| ale budu na tom pracovat,ono je krásné,vidět jen ty dobré věci. :) a to s těmi slzami,ano,uznávám,že je to z kontextu takové nejednoznačné.. díky za kritiku,zkusím se ze svých chyb poučit. lemon5: to je moc milé! děkuji! :) červenka97: díky,červenko! ;) Cinnamon Girl: no,ono jim mnohdy nic než deprese nezbývá.. a děkuju. :))

To je moc hezké :)))povedené...a veli procítěne..

Moc krásná, vypovídá mnohé o autorčiných postojích a s notnou dávkou elegance konstatuje její druh pravdy, místo aby nazdařbůh kritizovala prohnilost světa. A to se mi líbí. Tip*

taky silně dětská věcička... k jakýsi filosofický stránce tvýho textíku - neznepokojuj se tím jak moc je svět špatnej, hledej si spíš věci, co tě na něm budou bavit, jinak se v melancholii můžeš topit celej život k obsahový - silnej protimluv v konci čtvrté a začátku třetí strofy, kdy v jednu chvíli subjekt polykaje slzy kričí stop aby se hnedle o řádek dále usmíval jinak sympaticky snaživý, zbav se patosu, najdi si opravdový témata, prostě si básní nelži