Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBeránek zemře odpoledne
28. 12. 2001
3
0
1213
Autor
Agony
Nevím, co napsat. Snad jen, že jsem měl takový pocit.
Klepou se ti rty
jako tělo ocelovýho hada,
mouchy čekají ve stínech,
a tvoje srdce,
je jenom natvrdo vařený vejce
v tomatový omáčce.
Máš krev na oblečení,
klidně na mě namiř ten svůj kolt,
vždyť co z toho všeho zbylo?
máme jen svou abecedu,
svoje šukání.
Chceš snad schytat tuhle ránu?
jsem jenom opice, bezejmenný,
rozpadající se článek
v potravinovém řetězci.
Svět už nic nezmění.
Nicky: každej tam někdy spadne...
Litochowitz: Někdy myslím, i když mi samotnému činí potíže přijít na to kdy.
Modona: to je fakt, dokud ještě žijeme, existuje naděje :)
Beata: Víš, je jednodušší psát o smutných pocitech než o těch veselých. Když napíšeš něco veselýho, je to většinou naivní brak (čímž nechci říct, že jím tohle není)
Amanda: Zkus přimhouřit alespoň jedno oko. Kolikrát jsou "slušný" formulace bolestivější než ty "neslušný".
Krel: díky
Litochowitz
28. 12. 2001
Mám taky takové pocity, hodně často a je mi z nich hodně smutno, čím dál tím smutněji, čím víc chápu, že jsou správné, tedy ty pocity:-(( Ale pořád věřím, že to nějak změním, ne svět, ale spoň TO. A dokud je naděje........:)))*