Balada podivná o konci Vycházející hvězdy

Hvězda zaprášená neoslní oči k slzám nepropálí rozum však držena v dlaních hřeje chvěje až k srdci Škoda toho konce, jinak moc pěkný, poetický, symbolický...

a ty jsi kdo, JMC? podle fotky mi pripominas jednoho strahovaka :)

pegasiku, bejvalyho strahovaka, uz rok a pul tam nebydlim, a pul roku nestuduju, bohuzel. mozna se ale onedlho potkame u vas v praci ;o)))

pegasiku, koukam porad stejnej

moc pěkné

Jo, pobavilo - a co bude dál? Anebo to byl jen vykřik do tmy? Zatím tipuji.

...a dál bude zítra 8.ledna. Co by melo byt dal, proosud?

lední medvídku, kam pluješ? ani nevím proč....odkud a kam ale něco tu cítím....něco blízkého.... ještě že na té cestě...od jednoho slunce k druhému...stačí se postavit na špičky...a za tebou i před tebou ...chvějivý záchvěv sluneční hřívy.... to není kritika básně....jen pocit z člověka a jeho dechu....

ten prolog se mi taky nejvíc líbí :)

*

Njaviac ma ais zaujal prológ - ucelená myšlienka a dobré rýmy!

co je předmluva a co obsah? a není každá báseň prologem k té další a každý prolog pozůstatkem předchozí básně? a není život jen palčivá cesta mezi dvěmi slunci? lední medvídku, kam pluješ?

pegasík: A není tohle náhodou moc filozofie najednou? :)

a není málo filosofie to, co nás zabíjí?

Já ti nepovím, to záleží na úhlu pohledu. Jistě by se dalo říct, že to, že teď čučíme do monitoru "zabíjí" pigment našich očí atd. Vím, že si to nemyslel takhle fyziognomicky, ale je to taky názor.

nezabiju Tě, mě to pobavilo.......tak po té noci...:-)))

Zaujalo mě už prolog, až na nemastný závěr jsem bez výhrad, tip*