Mrtvý pes

Mrtvý pes

Jezdím na kole.

Jezdím na kole často a rád, tak jak počasí a pracovní vytížení dovolí.

Jezdím  a vychutnávám si okolní krajinu, kterou znám skoro už popaměti a dokonce by jsem se odvážil jet na kole určité úseky i se zavázanýma očima. Neměním tempo, neměním směr a určité trasy mám skoro „přečteny“ i podle počtu šlápnutí do pedálů.

Potkávám auta, další cyklisty a všelijakou zvířecí havěť, která štěká, mňouká, kváká a bučí a vůbec – tak nějak se potuluje z mně neznámých příčin kolem silnic a cest, kterými projíždím. Mám tu havěť rád, i když mne někdy přinutí šlápnout do pedálu trochu rychleji, protože je to tak prostě lepší. Pro mne i pro ni.

Anebo také zpomalit, vyhnout se jí, zastavit a tu havěť pozorovat. Mám čas a nikam nespěchám.

Jezdím na kole a všímám si silnice, krajnice a i škarp.

Všímám si také toho, jak řidiči aut zabíjí.

Někdy s chutí a rádi aniž by jim dotyčné zvířátko cokoliv udělalo. Někdy nechtěně, protože tomu nedokázali zabránit. Ačkoliv, kdyby chtěli - mohli.

Ale také jezdím autem.

Jezdím autem často a rád, tak jak počasí a pracovní vytížení dovolí.

Stejně tak si vychutnávám okolní krajinu, jen jezdit popaměti by jsem se neodvážil.

Někdy, když vidím poblíž silnice pobíhající zvíře, raději přibrzdím a i zastavím když je to potřeba.

Jsem už takový,  nikam nespěchám.

Sleduji silnici, krajnici a i nejbližší okolí škarpy, protože řídím stroj, který dokáže zabíjet. Dokáže poranit, srazit, odhodit a zabít člověka nebo také zvíře.

Zabít zvíře naprosto anonymně a jednoduše. A přitom stačí tak málo.

Jel jsem tenkrát tedy na tom kole a z dálky se  ke mně začala přibližovat taková nějaká skvrna na silnici. Když jsem přijel blíže, musel jsem rychle přišlápnout do pedálů, aby to místo hrůzy bylo už za mnou. Větší pes, naprosto neidentifikovatelné rasy ležel na vozovce tak, jako by ho od hlavy k ocasu přejel válcem. Jediné do jsem zahlédl byla jeho psí tvář.

Psí tvář s velkýma psíma očima plná tak strašného děsu, který mne provází dodnes.

Psí tvář s tak velkýma psíma očima, které se ptaly na jedno, jediné.

PROČ ?