Čubina

Ještě děkuju za tip! To kritici taky můžou?

Janina6 Děkuju! No to jsem si vykoledoval! Překopíroval jsem si tvůj komentář do souboru k "Čubince" a kouknu až se vyspím. Mám tu 3:20 ráno a už jen čtu písmenka a nevidím slova.

Díky za pozvání. Z mého pohledu je to rozhodně uzavřený celek. Říkám takovým miniaturkám "reflektor". Ukazuje jen malou částečku skutečnosti, ale zase ji výrazně nasvítí. Určitě bych nevkládala do jiného textu, obstojí dobře sama o sobě. Možná bych ale uvítala, kdyby byla malinko podrobnější. Osobně mi chybí nějaký detail, z kterého bych pochopila, v čem přesně byl problém vypravěčova rozchodu. Pochopila jsem to tak, že ve vztahu chyběla komunikace, že od té jeho ztracené dívky prostě nepřišlo včas "varování", že se něco děje, že je něco v nepořádku, než ho opustila. Ale jistá si tím nejsem, protože ten motiv "ztracené čubiny" mi zase připomíná fakt, že fenky většinou utečou za psem nebo při pronásledování nějakého zvířete, a v tom případě vůbec nevarují štěkotem, prostě utečou a pak se už nedokážou vrátit. Takže vlastně nevím, který z motivů je (pro vypravěče) ten důležitější. "Ideální hlídací pes a vůbec v tomhle smyslu nevadí,..." - přidala bych čárku za "pes", a "v tomhle smyslu" mi tady připadne trochu navíc, rozmělňující. "kdyby tak takhle vždycky včas volala..." - čtyři příslovce za sebou se mi zdají trochu příliš, určitě alespoň ty zvukově podobné sousedy "tak takhle" bych radila upravit.

Avízo

No to jsme na tom stejně! Právě jsem dal na papír povídání o tom, jak mě zmátlo vlastní vrzající koleno. Ale kdyby mi fakt nevrzalo, já to nevymyslím. Před chvílí jsem četl u Květoně o přebíjení smradů - no kam ten na to chodí...

V jednom rozhovoru s Edvinem jsem řekl, že co si neodžiju, to nenapíšu. Nové vztahy jsou a budou, ale do tvorby se přetransformují až později. I když, tak jsi to nemyslela...

Děkuju! Nečekal jsem takhle rozsáhlé vyjádření, děkuju. Nebudu Edvinovi posílat avizo, přestože se k němu teď nějak vyjádřím - ono je to možná o rozdílných stylech sestavování díla. On pracuje s mozaikou, a dobře, my máme celistvé příběhy nebo příbězíčky. Tohle je i při svém mikrorozsahu celistvé, do mozaiky se to nehodí. A z toho možná plyne rozdílné vnímání. Já to vidím podobně jako ty, Edvina si vážím a jeho věci i jeho komentáře se mi líbí. Mimochodem, měl jsem to hotové ještě dřív, než jsem za sebou zavřel dveře. V hlavě. Pak už to bylo jen třeba rychle napsat na kus papíru. Možná z toho bude někdy epilog příběhu jednoho vztahu. A pozvu na návštěvu Janinu. Poprvé, na jednohubku.

Děkuju!

Ono to asi není moc jiné. Taky se s věcma mazlím a kamarádům je dám po deseti přečteních, sem po padesáti s odstupem minimálně dnů a spíš měsíců a půlroků. Začal jsem psát 2009 jako svého druhu hlavoočistu a teprve v posledních pár měsících tomu přicházím na chuť a dávám řád. Třeba se ještě nějak pochlapím.

Živíme se všici, nějak a něčím. I já. A tak píšu méně než ten, kdo je živen někým jiným. Ale když už jsem u toho, tak do psaní vložím všecko. A text nepustím z ruky, dokud není tím nejlepším, čeho jsem schopen. Víš, to se pak nemusím stydět, když to po nějaké době po sobě čtu. A to je velice příjemný pocit.

A jo, to zase jo. Nekartičkuju, je to v počítači, ale určitý řád v tom mám. Nápady, náměty, poznámky, příběhy zachycené od známých... Jen mi trvá dlouho, než se "přeladím" na nějaké téma, aby hlava začala něco tvořit tím obvyklým "samostylem", a v mezičase nejde nic jiného. Takže celková produktivita je mizerná. A taky se musím normálně něčím živit...

To se dělá takhle: takový kousek se napíše na kartičku a tu se založí do katalogu. S časem se někam hodí, a budeš se pak divit, jak se v kontextu blejskne. Takhle dobrá věc zapadne.

Já v podstatě nepíšu "organizovaně". Co chce ven jen nějak chvíli nechávam dozrát v hlavě a pak to napíšu. Prostě nesoustředěný lenivý amatér. Tohle přišlo samo po potkání souseda hledajícího čubinu. Víc k tomu nic nemám. Ale jestli něco přijde v budoucnosti, proč ne.

Tak to taky jde. To ovšem není uzavřený příběh s pointou a vším všudy - hodilo by se to jako odstavec do příběhu o něčem jiném. Ovšem zajímavý odstavec.

..ale jdi ty..to bys taky dlouho nevydržel:))

No, jestli jsi ji (třeba jen v duchu)říkal "čubino" tak se ani nedivím, že zdrhla :-)