Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seV baru časně zrána
14. 11. 2011
7
6
1275
Autor
Lúmenn
podávejte chlazené a v malých dávkách...
Na dně sklenice prý leží pravda,
mokrá a nahá jako moje duše.
Otřepe se a přeleze přes okraj,
vnoří se do mozku,
tak neodbytně pálící.
Na konci cigarety číhá smrt
a já ji volám s každým potahem,
jen aby přišla a vzala si vše, co mám,
že není toho moc…
Při zavíračce se pořádně zamete
a staré křivdy se odnesou
do popelnic,
kde je ráno vyveze funebrák.
Noc končí a jeden den
se pomalu přelévá v druhý.
Do všech těch košů nahlížím,
do popelníků a na dna půllitrů.
Hledám svou pravdu
a nacházím jen otázky.
Možná jsme zavřeli příliš brzy
a možná žádná pravda není.
Tak pojedem nonstop
dokud ji nenajdem…
6 názorů
DeadKennedys
06. 04. 2012
vždycky je všechno jen položená otázka, není univerzální smysl a jeho hledání je neštěstím; jiná věc je opora v přesvědčeni nebo ve víře, ketré je osobní a nesmí si činit univerzální nárok, jinak se stává tyranií; uff, to jsem se ani tak rozepsat nechtěl, ale já filosofuju rád, možná bychom se v nějakém tom nonstopu mohli náhodou i potkat .))