Jedenáct

Co víc si přát než znovu mít svých jedenáct
každé ráno do školy na osmou s úsměvem jít
sedět v lavici a z okna koukat se a snít
kam odpoledne s kamarády budu moct vyrazit
a blbnout v parku dokud nebude tma tmoucí.

Co víc si přát než znovu mít svých jedenáct
se spolužáky o přestávce se jen tak rvát
a občas přijít k nějakému šrámu
učit se přijímat i dostat nějakou tu ránu
tak jak život přinese to zlehka.

Co víc si přát než znovu mít svých jedenáct
a po holkách se s udivením koukat
sedět na zábradlí a nohama jen houpat
když kolem půjdou a budou kroutit zadky
zahvízdat si jen tak do větru a ohlédnout se zpátky.

Co víc si přát než znovu mít svých jedenáct
a neběžet hned za rodiči s brekem
šetřit na všechno hned s vděkem
a učit se říct „děkuji“ a umět prosit
naučit se jak kravatu ke košili nosit.

Co víc si přát než znovu mít svých jedenáct
kdy všechno bylo asi nějak snazší
holky měly sukně o dost kratší
a kolena si rozbijely s námi mezi auty
jen aby vzali jsme je tady do naší party.

Ach kde jen je mých sladkých jedenáct ………..