Hrozně by se mi líbila, kdybych ji pochopil....
helgarde, nemám ráda rádoby vševědy! polibte mi, drahý pane, prdel! Popřemýšlejte, zda vaše úvahy o lenosti apod. a doporučení o psaní ve vázaných verších pro údajnou novicku nejsou jen radou omezence, ač kandidáta na redaktora místního plátku. Hlavně se na základě dříve zmíněného neberte příliš vážně, jestli vám mohu přátelsky radit, literární kritika je jednou z nejnáročnějších disciplín vyžadujících stejnou mírou rozum i cit (či spíše empatii).
Zkuste někdy vázané verše...volné verše umí napsat každej idiot a většina z nich ani nedovede vysvětlit o čem to je....Vy ale fakt psát umíte.
njn, písmák je smetiště grafomilů, ale ty jsi ještě nikdy neslyšela o třídění odpadu?:-)
už trochu tuším, co je poezie :-)
tohle je jedna z mála básniček, který jsem na písmák dala s cílem napsat kus opravdový poezie, jinak sem dávám jen výkřiky, neb písmák je spíš jen takový smetiště grafomilů, mno :-) čao
ano, snít (příliš dlouho) je nebezpečné
Miniaturní ostrůvek někde za civilizací. Proč ne, jestli si umíš trhat zuby bruslí...
Co má být, to nikdo neví - tedy pokud nevěříš na vyššího inženýra světa :o)
Samozřejmě, že ta samovolná animální řeka může vést do lepších krajů, než ta silou mysli semtam přehrazená.
Někdo je přehrazovač, někdo splývač. Různé druhy.
V přírodě je víc sinic, než krásnooček, víc krásnooček, než chobotnic... a zatím život udržely spíš ty sinice, prostě je jich moc :o)
Ale džungle nebo korálový útes je hezčí než monokultura, ne? Má tedy smysl se bát pořádně být tím, co jsi, kvůli tomu, že jiné jsou jiní?
ne přímou silou - silou myšlenky, vize - ale to animální má ve většině lidí navrch, příroda vítězí :-) - asi to tak má být--? díky
Zvrátit chod věcí.... ne že by to nešlo. Ale nejde to ... přímou silou. Nemá smysl stát na konci slepé uličky.
(Ale... která ulička je slepá? Jak se to s jistotou pozná? Co když stačí ještě chvíli štěkat na plot a objeví se v něm dveře?)
Život máš v každé chvíli buď jako plynutí, nebo rozhodování. Můžeš si říkat "Dum spiro spero" při obojím, obojí je nám vlastní, ale to vědomé mi přijde víc nové, tudíž v nás víc lidské než to druhé, víc animální. Ale každý jsme tak trochu jiný druh :o)
*